| |
Větší akce |
Přehled větších - tedy aspoň týdenních - akcí, které jsou většinou rozděleny
do víc článků. Prostě přehled toho zásadnějšího, co podnikáme.
Island31.8.2023 - 11.9.2023
|
| |
Alice píše: Vysněná cesta se může ukázati býti noční můrou. Dávej pozor na to, co si
přeješ, mohlo by se ti to splnit. A tak dále a tak podobně. Zkrátka
... byli jsme na Islandu a bylo to ... nezapomenutelné.
Alice píše: Celou cestu autobusem pršelo, ale když jsme na Landmanalaugaru
vystupovali, déšť ustal. Landmanalaugar jsou vlastně 4 chaty, velký plac
pro stany, termální jezírko a zastávka autobusu. Ale i tady,
stejně jako pak na celé cestě, se člověk nezbaví pocitu opuštěnosti. Co
však bylo zvláštní, kolem jednoho otevřeného okénka se tvořil chumel turistů.
Alice píše: Filosofické okénko - Island je jako život - člověk se musí dlouho pachtit
v marastu, aby občas, když to nejmíň čeká, byl odměněn prchavým okamžikem
naprostého okouzlení. A pak si řekne: "Stálo to za to!"
Alice píše: Ve Volcano Huts jsme strávili naprosto úžasný den. Dali jsme si saunu
i namočení ve warm spring a horkou sprchu. Vylezli jsme
na kopec Valahnúkur a koukali na ledovce a západ slunce.
A večer jsme šli na bufet a na pivo. Klid a spokojenost
zaplnily moji mysl, absolutní svoboda, nikde ani živáčka, stačí se jen
rozběhnout k obzoru. Následující ráno jsme sbalili a rozeběhli se
k trase Fimmvörþuháls, která měří 32km a vede mezi ledovci
Gígjökull a Tungnakvíslajökull a končí ve Skógaru.
| | Orlí stezka2.7.2022 - 9.7.2022
|
| |
Alice píše: Kam vyrazit, když potřebujete zjistit, že "na to ještě máte". Kde si projít
existenciální krizičkou? Kde jsou hory dlouhé dost na několikadenní
přechod a přitom doprava letadlem netřeba? Kde skončit, když uvažujete
o Švýcarsku, ale přijde vám to moc daleko? Řešením je Tyrolsko.
| | Vltava27.8.2021 - 3.9.2021
|
| |
Alice píše: Hausbótování na Vltavě - Z Hluboké na Orlík a Otavu
Alice píše: Pokračování našeho hausbótování na Vltavě.
| | Rychlebské hory8.8.2020 - 14.8.2020
|
| |
Alice píše: Letošní dovolená se vyloupla opět poměrně spontánně. Protože Covid
je všude, kam se podíváš, chtěli jsme někam, kde nepotkáme moc lidí. Navíc
jsme si s Romanem říkali, že bychom si dali nějaký přechod natěžko.
A když natěžko, tak pořádně a rozhodli jsme se vyzkoušet, jestli to
dáme i s dětma.
Alice píše: Na Paprsek jsme po hřebenu dorazili
v úterý večer. Hospoda byla plná, ale obsluha všechno hladce zvládla (za
což má můj obdiv) a my dostali pokoj i večeři. Stala se věc
nevídaná, po jídle na mě chlapci začali škemrat okamžitou sprchu,
po které spokojeně zapadli do postýlek, aby vzápětí zjistili, že
pokoj je vybaven televizí, na které lze přehrávat youtube,
a spokojeně se připojili do metrixu.
| | Slovensko10.8.2019 - 18.8.2019
|
| |
Alice píše: Směr východ - Slovensko. Plán je poměrně hrubý - Fatra, termály, halušky.
Dopředu máme rezervované ubytování na hřebenu na Poludňovém Grúni
a v Bešeňové.
Alice píše: Po Bešeňové nemáme dopředu připravený žádný plán s tím, že se
rozhodneme podle počasí. Tak nějak jsem čekala tropická vedra a že
zakempíme u Liptovské Mary. Sice neprší, ale je docela zima a tak
navrhuju přejet k polským hranicím zezadu za Roháče. Oblast se
jmenuje Oravice. Je tam kemp a jsou tam i termály, takže všichni
souhlasí a o hodinu a půl později již stavíme stany.
| | Arizona a Utah20.4.2019 - 28.4.2019
|
| |
Alice píše: V dnešním díle se můžete těšit na to, jak chlapec vezme děvče
na procházku a potom na lodičky, čímž jí způsobí ochablost
nejdříve dolní a pak horní poloviny těla. Dále se nechtěně zúčastníme
magického indiánského rituálu na parkovišti. Budeme vyhrabávat
supermoderní auto z půjčovny z pískové duny. Podíváme se, jak
v USA probíhá lotynka Šťastných 10 o povolení navštívit Vlnu.
Zjistíme, kde má trůn Diana, a dozvíme se, jaké to je slézat slotový
kaňon s bouřkou v zádech. Aneb Arizona-Utah trip 2019.
Alice píše: Některá místa v národních parcích v Americe mají tu
zvláštnost, že je na ně regulovaný vstup. Jedním z těchto míst je
i Wave. Viděla jsem někde fotku a když jsem zjistila, že se budeme
pohybovat kolem, tak jsem začala pátrat, jak povolení získat. Na Vlnu
pouští denně 20 lidí.
Alice píše: Cat stairs je malý nenápadný slotový kaňon přímo u Highway
89, takže je snadné přejet parkoviště v zatáčce. Tím, že kaňon vede pod silnicí
má takovou zvláštnost - jsou zde vyskládaná nabouraná auta, obzvláště
sedmdesátkové cadillacy. Buď byly sedmdesátá léta v Utahu divoká, nebo
v té zatáčce byly špatný svodidla, každopádně vraků je tam fakt hodně
a dodává to kaňonu retro atmosféru.
| | Madeira 201824.9.2018 - 1.10.2018
|
| |
Alice píše: Čím jsme starší, tím jsme konzervativnější a čím dál raději
jezdíme tam, kde už to známe (a kde to bylo dobrý). Letenky byly přímé
a levné a tak jsem letěli znovu na Madeiru. Zklamání se
nekonalo, i tentokrát to bylo velmi dobré.
Alice píše: Ráno jsme v kempu v umývárně vyhrabali toastovač a "oživili" již
smutný chléb. Po vydatné snídani jsme začali stoupat do srdce
ostrova. Jedna z krásných levád byla zavřená kvůli sesuvu půdy, takže
jsme museli finišovat po silnici, alespoň že kolem byla spousta ostružin.
| | Balaton4.8.2018 - 10.8.2018
|
| |
Alice píše: Když Dan řekl, že letos by letadlem ani nemusel, přestali
jsme řešit jakékoliv přípravy dovolené. Sice jsme s Romanem
nahlásili, že v práci nebudeme, ale co budeme ten týden dělat, to
jsme moc netušili. I vzpoměla jsem na svůj největší
cyklistický výkon - k Balatonu a zpět - a navrhla, že bychom
mohli navštívit místa, která halí moje stařecká senilita do těch
nejkrásnějších vzpomínek. A kdyby to nebylo tak krásné, jak si
pamatuju, tak je v Maďarsku alespoň levno, melouny, guláš
a Tokajské.
Alice píše: Když naprší, tak uschne. Slunko se do toho opřelo už od rána.
Nastartovala jsem koloběžku a za ranního rozbřesku zajela do pekárny
našeho nejoblíbenějšího maďarského pekařského řetězce Pégszég Lipót
pro křupavé rohlíčky k snídani. Kaluže se leskly, ptáci zpívali,
z pekárny to vonělo a tak bylo jasné, že pojedeme dál na jih.
| | Norsko19.8.2017 - 27.8.2017
|
| |
Alice píše: Po návratu z Dubrovníku, když jsem uklízela batohy, mi došlo, že mě to
ještě táhne do dálek. Měl to být Island a kempy s teplými prameny.
Island nedopadl, jednak tam momentálně jezdí všichni, a druhak byly drahé
letenky - ani ne tak pro lidi, jako pro batohy.
Alice píše pokračování článku Hardangervidda ... Roman zmizel
za zatáčkou na silnici Haugastolvegen. Odkládám emoce "na potom"
a rozumně přehodnocuji situaci - ano, prostě to musím po té severské
"dálnici" ujít. Tedy pokud by mi někdo zastavil, stopem bych nepohrdla.
Alice píše: Ráno nás nevítaly ani ovce. Bylo zataženo a chystalo se k dešti.
Mysleli jsme, že nás čeká jenom klesání, ale cesta vedla okruhem, který jsem
pracovně nazvala "zkratkou přes Rusko", protože jsme šli odlehlým údolím
s březovým hájem.
Alice píše: V Oslu jsme měli dopředu zarezervované ubytování
v hotelu Scandic. Opět jsme tu byli s batohy a pohorkama dost
za exoty, ale na to už jsme zvyklí. Hotel byl luxusní,
na webových stránkách se chlubil zejména snídaněmi a ani moc
nepřeháněli. Ryby na 10 způsobů, lívance, kaše, brambory, ovoce,
vajíčka ztracená i nalezená. Snídali jsme hodinu.
| | Dubrovník2.7.2017 - 9.7.2017
|
| |
Alice píše: Příběh naší dovolené v Chorvatsku je zamotaný. Chtěli jsem jet
znovu na Madeiru a vzít kluky s sebou, protože ještě nikdy
neviděli moře. Ale za dva roky se cenová politika letenek změnila
a s dětmi a dvěma batohy bychom se nedoplatili (a navíc
přiletěli po půlnoci, totálně odrovnaní dvěma přestupy a po
takovémto zážitku bychom už kluky do letadla asi nedostali).
| | Japonsko26.4.2016 - 7.5.2016
|
| |
Alice píše: Začalo to nevinně. K narozeninám jsem si přála společenskou
hru Tókaidó. Do té doby jsem o Japonsku nikdy nějak zvlášť nesnila,
ale když jsme na stole hráli putování z Kyota do Eda, "koupali"
se v onsenech, "kochali se" výhledy a na konci každé etapy
"ochutnávali" jídla s exotickými jmény, úplně jsem tomu propadla
a zatoužila vyzkoušet si všechno naživo.
Alice píše: Co je to úlet? Strávit dvacet večerů hledáním map na internetu,
vytisknout si trasy v japonštině a být přesvědčena, že je to skoro
po rovině, protože výškové profily jsou mírné. Nepřikládat důležitost
varování japonské CK, že trasu nedoporučují podceňovat a zvláště severní
pasáže jsou náročné.
Alice píše: Kumono Kodo Kohechi je poutní cesta spojující Koyasan a svatyni Hongu
Taisha. Celá trasa má 70km a je plánovaná na 4 dny. Každá etapa
končí v nějakém sedle nebo údolí u silničky a když umíte
japonsky, je možné si domluvit odvoz na ubytování, které bývá
v nejbližší vesnici někde v údolí.
Alice píše: A nyní si řekneme, o co jde v deskové hře
Tókaidó. Hráči putují po herním plánu a sbírají zážitky
(body). Do zážitků patří setkání, návštěva chrámů, koupání v onsenu,
výhledy do krajiny, nákup suvenýrů, výdělky na farmách
a ochutnávání jídel. Vítěz je sice ten, který nasbírá nejvíc zážitků, ale
protože i cesta může být cíl, tak je každému odměnou hra samotná.
A přesně takové bylo naše putování z Hongu Taisha do Tajkiniri.
Alice píše: Nara bylo první město, které jsme v Japonsku navštívili. Příjemně nás
překvapilo, že z letiště Ósaka tam jel přímý autobus rovnou
od příletové haly. Cesta i přes zácpy zabrala hodinku, další
chvíli nám zabralo hledání vlakového nádraží a skříněk
na zavazadla.
| | Madeira 201510.7.2015 - 18.7.2015
|
| |
Alice píše: Madeira je ostrov ležící v Atlantickém oceánu. Objevili jej portugalští
mořeplavci roku 1419. Od té doby ostrov náleží Portugalsku s jednou
malou sedmiletou přestávkou, kdy si jej tak trochu zabrali angličani. Je tu
divoká příroda i luxusně vybavené hlavní město, vysoké hory a síla
oceánu, malé domečky v kopcích i rozlehlá sídla bývalých guvernérů,
naháněči turistů i odlehlá údolí, kde se na vás místní dívají jako
na atrakci týdne.
V minulém článku jsme sháněli bombu a přehled autobusů. Obojí se nám
podařilo získat, takže následující den jsme stáli na zastávce autobusu
směrem na Porto Moníz. Odjezd v devět hodin, takže jsme čtvrt hodiny
předtím stáli na značce, aby nám to náhodou neujelo. Devátá hodina pryč,
diskutujeme s druhou dvojicí Čechů, kdy by to tak mohlo přijet.
Alice píše: Několika tunely na Pico Areeiro, nepovedený stop, ledová koupel
a mnoho kilometrů kolem levady až do setmění.
Alice píše: Machico je městečko u zátoky, kde se roku 1419 podařilo
přistát portugalské lodi vedené kapitánem Zarcem a objevit tak Madeiru.
Kvůli strmým útesům se jinde přistát nedalo. Později byla v Machicu
na pobřeží postavena citadela, aby byl vstup na ostrov chráněn. Dnes
kraluje zátoce ... (chvíle napětí) ... panelák!
Alice píše: Na Madeiru jsme letěli přes Lisabon, o kterém jsem hodně
slyšela, a tak nás napadlo na zpáteční cestě let přerušit
a po týdnu v divočině, mimo civilizaci, navštívit také
velkoměsto. Hodně jsem se těšila a vlastně se na Lisabon také
nejvíc připravovala a o městě jsem si dle materiálů udělala
jasnou představu.
| | Arizona a Utah15.4.2014 - 29.4.2014
|
| |
Alice píše: Po skoro šesti letech se nám přihodila dovolená bez dětského programu.
Překvapivě, neplánovaně, ve vleku událostí. Roman odjel na služební cestu do
Phoenixu, já přijela v půlce jeho pobytu za ním a vyrazili jsme na 10-denní
cestu po severu Arizony a jihu Utahu.
Alice píše: Z Phoenixu jsme hlavně kvůli autopůjčovně vyráželi
poměrně pozdě. Navíc pršelo, pouštní deštíček se u Flagstaffu změnil
v souvislý liják, ve kterém jsme večer stavěli stan. A protože ani nebylo
jisté, jestli bychom dostali povolení pro přespání, rozhodli jsme se
nepokoušet třídenní průchod Paria Canyon u města Page, ale zamířili
jsme nejkratší cestou do Moabu.
Alice píše: Kultura v Moabu a vzhůru do divočiny v Escalante.
Alice píše: Escalante je má tajná láska. Kdybych měla zmizet před
světem, tak jedině tady. Obrovská, liduprázdná prérie. Hlavní centrum je
vesnice Escalante, kde se všichni místní znají a šerif celý den
hlídkuje u benzínky, aby měl přehled, kdo přijíždí.
| | Sečská přehrada25.8.2013 - 31.8.2013
|
| |
Poslední prázdninový týden před tím, než definitivně začnou školky (na které
se tak těším) a víceméně pravidelná pracovní doba (na kterou se také
těším), jsme se vydali na samostatnou rodinnou dovolenou.
| | Bozeňov30.6.2013 - 6.7.2013
|
| |
Alice píše: S dětmi máme na dovolenou už jen dva požadavky - umístění nejdále
2 hodiny jízdy od Brna a hřiště/pískoviště poblíž ubytování.
Když Pavla našla navíc areál s lezeckou stěnou, bylo rozhodnuto
a první týden prázdnin jsme vyrazili do Bozeňova.
| | Čína25.5.2013 - 2.6.2013
|
| |
Pracovní cesta do západní Číny - osmi-milionového historického Xi'anu (西安
xī'ān znamená západní mír).
| | Jeseníky bez dětí11.9.2010 - 19.8.2012
|
| |
Alice píše: Nevím, jestli to mohu počítat, protože to s náma tak trochu
byl Honza, i když do toho nemohl ještě mluvit. Výlet byl hodnotný,
cestou k rozhledně jsme solidně zabloudili a nakonec jsme šli
diretisimou, tedy napřímo. Cestou jsme prolezli několik srnčích pelechů.
Zpátky jsme to vzali přes hospodu na Čertových kamenech, kde jsou již
20 let stejné houpačky.
Alice píše: Výlet druhý. Nejdřív jsme vybrali nocleh. Výběr padl
na Paprsek, protože jsem se chtěli v klidu vyspat na nějaké
horské chatě. Poté jsem hledala nějakou netradiční trasu s "přidanou
hodnotou".
Alice píše: Výlet třetí. Aby měl Bobr nějaké překvapení, tak jsem trasu
naplánovala tajně, ale ubezpečovala jsem ho, že první den zrelaxujem
a druhý bude hodnotný. V oblasti Žulové se nachází dost zatopených
lomů vhodných ke koupání.
| | Orlické Hory4.3.2012 - 7.3.2012
|
| |
Alice píše: Moc jsme si přáli letos vyjet někam na lyže, ale protože
nemáme spolehlivé auto se zimníma gumama, kam bychom se vešli s dětmi
a kočárkem, tak jsme to nakonec vzdali a v březnu jsem zamluvila
alespoň víkend na Vysočině. Náhoda však stála při nás. Když jsem šla
ve středu s kamarádkou Pavlou na stěnu, zeptala se mě, jestli
s nimi nechceme od soboty na hory, že jim odřekla dohodnutá
dvojice.
| | Všemina28.8.2011 - 3.9.2011
|
| |
Alice píše: Pro druhou dovolenou v Hostýnských vrších jsem na internetu
vybrala hotel Všemina. Na tento hotel jsem se upnula, protože
sliboval krytý bazén, "outdoor" aktivity a dětské hřiště. Ale po zkušenostech z
hotelu Rusava jsem se spíš bála, jak celý pobyt dopadne, zvlášť když po
zaplacení zálohy na stránkách hotelu inzerovali na náš termín "poslední volná
místa" a "úterní diskotéku". Čekala jsem něco jako ATC Merkur na Nových Mlýnech.
| | Londýn16.10.2010 - 20.10.2010
|
| |
Alice píše:
... tak jsme se vydaly se sestrou do Londýna. Výlet jsem dostala
k narozeninám s cílem celkově se zotavit z mateřské dovolené.
První den na zotavování moc nevypadal, naštěstí potom už vše
probíhalo hladce.
Alice píše: Druhý den jsme se rozhodly obětovat nějakou tu libru
za pamětihodnosti. Monument, Tower Bridge, Greenwich, Parlament,
divadelní představení Birdsongs a Madame Tussaud's.
| | Fryšava2.8.2010 - 7.8.2010
|
| |
Alice píše: Naše dovolené se poněkud změnily. Požadavky na tuto byly dva,
ať to není daleko, protože řev v autě dlouho poslouchat nevydržím
a aby bylo klidné ubytování. Vybrána byla Vysočina, alespoň trochu jako
do hor, a pak nás napadlo, že tam by se to dalo zkusit i kolmo.
Zapůjčili jsme vozík za kolo a vyrazili. S trasami jsme si
většinou nemuseli lámat hlavu, cíl se ukázal docela jednoduchý - pískoviště,
přesto se nám povedlo několik pěkných výletů.
| | Plumlov31.8.2009 - 4.9.2009
|
| |
aneb jak dostat celé družstvo na Velký Kosíř. Alice píše: Jak už bylo
oznámeno, rozrostli jsme se o dalšího člena Daníka. Od května jsme s ním
podnikli několik výletů a na začátku září jsme se rozhodli vyzkoušet větší
dovolenou.
| | Provence2.9.2008 - 9.9.2008
|
| |
Alice píše: Loni, když jsme končili cestu na kolech
po jižní hranici ČR, začali jsme vymýšlet, kam příště. Už nevím,
kdo z nás to plácnul první, ale padlo Provence. Původně jsme to
mysleli z legrace a pak jsem začala (zase) pracovat
na své francouzštině a plán začal dostávat obrysy.
Několikrát se obrysovalo, že bysme jeli s koly s cestovkou,
to jsme několikrát zamítli a nakonec jsem 14 dní
dopředu šla shánět letenky.
Alice píše: Nebudu se přetvařovat a rovnou
napíšu, že první den jízdy po Provence byl plný otázek, jestli
to byl nejlepší nápad. Při plánování cesty mi bylo jasné, že ne všude
budou cyklostezky a silničky mezi vinicemi. Že někde budem muset
přežít i kus větší silnice. Jenže tváří
v tvář čtyř-proudové dálnici bez odstavného pruhu, vypadá
situace o poznání hůř.
Alice píše pokračování cesty po Provence: Nakonec
jsme v Arlés založili základnu, hlavně z toho důvodu, že jsem
zjistila, že každou sobotu bývá ve městě trh a ten jsme si nechtěli
nechat ujít. Naše plány, jak navštívíme všechny pečlivě naplánované
turistické atrakce, jsme hodili za hlavu a rozhodli se, že vyberem
jen směr a kde se nám bude líbit, tam zastavíme. Tak jsme v pátek
nechali stan a věci v kempu a "nalehko" vyrazili směr Avignon.
Alice píše: Po šesti dnech jsme se vrátili
zpátky do kempu u letiště Marseille. Kemp nám byl
sympatický jednak proto, že se jmenoval Bobr, pak taky proto, že když
zjistili, že nejsme angličané, tak nám udělali cenu. A taky tu
byla výborná výchozí pozice na výlet do Marseille. Protože
tam dle mapy vedly pouze velké silnice, rozhodli jsme se, že
do Marseille pojedeme autobusem.
| | Roháčské pokusy26.7.2008 - 24.8.2008
|
| |
Už docela dlouho hýčkám plán na drastickou akci - přejít hlavní hřeben
Západních Tater za jeden den. Vyrazit brzy ráno vzhůru Žiarskou dolinou,
vyjít na Baníkov a přes Tri Kopy, Ostrý Roháč a Volovec
pokračovat až na Bystrou, odkud se dá sestoupit do Podbanského.
aneb Roháče - expedice II. Alice píše: Někdo opakovaně
jezdí útočit na velikány Himaláje a my si vzali do hlavy, že ten
hlavní hřeben Roháčů letos přejdem. Protože dlouhodobý průzkum ukazoval, že
na sobotu a neděli je pravidelně ošklivě, vyrazili jsme už
ve čtvrtek.
V pátek večer jedeme na Slovensko. Víťa mi
nabídl, abych se k němu přidal, jeho přítelkyně je momentálně
někde poblíž Bystré na hřebeni Roháčů, takže bysme mohli udělat
malý výlet a v sobotu se s ní potkat na Žiarské chatě.
Během týdne jsme vymýšleli nad mapou, jakou cestu vybrat. Nakonec
vyšla poměrně akční varianta, která nám dá určitě dost zabrat.
| | Jihozápad USA6.4.2008 - 2.6.2008
|
| |
Poslední dva měsíce jsem strávil ve slunném Phoenixu,
hlavním městě Arizony na jihozápadě USA. Hlavně jsem pracoval, ale
i trochu koukal po okolí, takže mám mnoho gigabajtů fotek, kterými
vás budu těšit během následujících článků.
Při leteckém pohledu na město Tucson, asi 100 mil
jižně od Phoenixu, zaujme obrovské množství letadel všech možných typů.
Velký podíl mají místní základny USAF, ovšem i nemalou část zabírá
expozice PIMA Air and Space Museum.
Zlato vždycky podněcovalo lidskou fantazii, takže není
divu, že existuje spousta míst, o nichž se tvrdí, že v nich je možné
najít nějaké kousky tohoto kovu. Stejně tak bylo vždycky dost lidí ochotných
vypravit se do nehostiných pustin a podle jakýchsi indicií hledat
bohatství.
Alice píše strhující příběh našeho sestupu a výstupu
z Grand Canyonu, jedné z největších děr, které se dají najít
na zemském povrchu. Snaživá řeka Colorado vykrájela v měkkém kameni
opravdu monumentální dílo.
Alice píše: Od Grand Canyonu jsme vyrazili dál
na sever a přejezdem řeky Colorado jsme překročili hranici Arizona -
Utah. Cesta vedla přes Painted Dessert a pak planinami, přes které se dřív
proháněli bizoni.
Naše další zastávka na cestě za poznáním jihozápadu
USA - Bryce Canyon. Ukousnutá hrana náhorní planiny byla natolik zvětralá
a z různorodého materiálu, že byla působením větru a deště ohlodána
docela zvláštním způsobem.
Sjíždíme z prudkého kopce, tempomat přestává
být schopen udržovat rychlost a je potřeba přibrzdit, abychom se
moc nerozjeli. Za zády máme Bryce Canyon, kousek před námi je
městečko Tropic, kde jsme spali předchozí noc. Tentokrát ale
projíždíme a pokračujeme dál na východ, do kraje
Escalante.
Alice píše: Vyschlá koryta řek, nikde ani kapka vody, vzduch se tetelí,
rozpálené skály, sucho v krku, zpocené ruce, třesoucí se kolena, to je
lezení v Devil's Canyonu. Metr sněhu, silný vítr, zima jako sviňa, zmrzlé
ruce, třesoucí se kolena, to je výstup na Humphrey's Peak. Obojí
v Arizoně v časovém intervalu 2 dny.
Sedona - další šutry. V tuto chvíli se už
začala výrazněji projevovat určitá únava z místního stylu
krajiny. Přece jenom, poslední dva týdny jsme pořád mezi šutry,
velkými, malými, bílými, červenými, kulatými, hranatými, ale
pořád šutry.
Představuji si, jak první osadníci dorazili do středu
Sonorské pouště, našli nejméně příznivé místo, pokáceli první Saguaro
a postavili si srub. Brzy sice zjistili, že žít se tu nedá, ale protože
byli vytrvalí, zůstali, kde byli. Teprve asi o sto let později
po vynálezu klimatizace se ukázalo, že tohle místo má i nějaké
výhody, například levné pozemky.
San Diego je úplně jiné město než Phoenix. Možná je to tím, že
přístavy byly vždycky centrem civilizace. Každopádně downtown jsou
velice pěkné věžáky kolem přístavní zátoky, kolem kterých se táhnou
aleje palem. Dále kolem pobřeží pokračují menší domky a uzoučké
uličky.
Koncem roku 1940 zuří Druhá světová válka. Námořní bitvy do té doby rozhodovaly bitevní lodi - přes 300 metrů dlouhé obludy vybavené dalekonosnými děly větší ráže. Střetnutí probíhaly jako dělostřelecké souboje svazů těchto lodí. Pomalu se ale rýsuje úsvit nové éry.
Mohavská poušť (psáno Mojave Desert) leží přibližně
ve středu Kalifornie. Na rozdíl od Sonory, která
obklopuje Phoenix, je položená výš a je výrazně studenější.
Společné mají prakticky neustálé větry, které odvádějí vodu
a vysušují zem.
Když jsme si vyřizovali letenku do USA,
zpáteční let vyšel s velkým přestupem v New Yorku. Asi
devět hodin. Napadlo nás využít přestávky na bleskový průlet
městem, a kouknout nahoru na Manhattanu. Když je člověk
dobře vyspaný, připadá mu to jako dost dobrý nápad.
| | Okolo Třeboně15.9.2007 - 20.9.2007
|
| |
Alice píše o našem podzimním cyklo putování zejména kolem
jižní hranice republiky. Skoro týden v sedle s bagáží na nosiči. Příležitost
vyzkoušet si všechno z oblasti údržby kola a pokochat se malebnou krajinou
jižních Čech.
| | Korsika4.7.2007 - 15.7.2007
|
| |
S využitím červencových volných dnů a nějaké dovolené se vydáváme na putování
po Korsických horách. Náš trajekt směřuje do města Bastia, kde se trochu
opláchneme a pojedeme dále do hor. První noc na Korsice.
V klínu korsických hor, připravujeme se na první kopce. Čeká
nás špička jménem Paglia Orba a vyrazíme na čtyřdenní putování na těžko ze
sedla Col de Vergio po známé trase GR20.
Už jsme pěkně rozchození, aklimatizovaní a to je
dobře. Čeká nás to nejvyšší, co korsické hory nabízejí. Monte Rotondo, Monte
D'Oro a Monte Cinto. Všechny v severní části, žulové pyramidy, které
prověří naši sílu a vytrvalost.
Kdo by na Korsice čekal suché, vyprahlé vnitrozemí, ten
by se poněkud spletl. Přestože ostrov leží ve Středozemním moři
a panuje na něm velmi teplé klima, příroda tu barvami neškudlila.
| | Amsterdam20.1.2007 - 25.1.2007
|
| |
Nejbohatší město Evropy, přístav, kde se překupovalo nejlepší zboží světa,
sídlo Západoindické společnosti, tak vypadal Amsterdam na konci
17. století. A jak vypadá dnes?
| | Vysoké Tatry15.10.2006 - 22.10.2006
|
| |
Píše Alice:
Nedbaje řečí o nebezpečích, která v Tatrách číhají
na novomanželské páry (laviny, bouře, gravitace, laviny, nízké teploty,
vichřice, laviny, led, uvolněné kameny, ale hlavně laviny), jsme se hned
v neděli večer vypravili s batohy na nádraží.
Pokračování Alčina článku o Vysokých Tatrách. Končí dramatické výstupy a
hrdinské výkony, následuje již jen odpočinek, vyhřátý penzion, výtečná
slovenská kuchyně, občas drobný výlet.
| | Liptovská kotlina1.7.2006 - 8.7.2006
|
| |
Před pěti lety jsme s Romanem jeli na Velkou Fatru, a protože
jsme odjížděli osm hodin po jeho promoci, nazvali jsme to celé Promoční
cesta. Tenkrát pršelo celý týden, takže cesta byla nejen promoční, ale taky
promoklá. Letos se poštěstilo mně a dokončila jsem školu, což byla dobrá
příležitost Promoční cestu zopakovat.
Alčin článek o putování po Slovensku pokračuje. Hrdiny příběhu jsme
opustili po přechodu východní rozsochy Velké Fatry, hledící zhora toužebně
k zrcadlící se ploše Liptovské Mary.
| | Jeseníky25.2.2006 - 4.3.2006
|
| |
Sedíme ve vlaku, za oknem pomalu svítá. To je dobře, protože
světlo na stropě kupé jsme zakryli hromadou lyží, běžek a snowboardů.
Při procházení našeho pohraničí často narazíte na mohutné železobetonové
monolity, zbytky naší předválečné pevnostní linie. Podnikli jsme lehký průzkum
nejvíc dokončené části našeho opevnění, doliny pod Králickým Sněžníkem.
| | Paříž14.8.2005 - 20.8.2005
|
| |
Paříž - město měst. Sídlo umění, módy a kulinářských zážitků. Kavárničky,
obchůdky, zelené bulváry. Eiffelovka, monumentální Notre Dame, Panteon.
Mrakodrapy v La Défence, sklo a ocel čnějící k nebi. Žhavé
a pulzující velkoměsto na Seině. A do tohoto Babylonu kultur
a kontrastů jsme zamířili i my.
...aneb co mě překvapilo. Alice píše o módě, o pařížských trzích
a o všem, co ji zaujalo. Jak jíst správně krevety. Co znamená Patisserie
a Boulangerie.
Poslední článek o Paříži. Tentokrát se pustíme do historie, která
je, jak se u podobného města dá očekávat, velice pestrá. V těchto
temperamentních končinách není nikdy o revoluce nouze.
| | Dolomity2.7.2005 - 10.7.2005
|
| |
Minulý rok jsme byli v Julských Alpách,
kde jsme si vyzkoušeli lození po ferátách. Proto není divu, že jsme si to
chtěli zase zopakovat, navíc se podívat do nějakých větších hor.
Pokračování našeho putování a lezení po Dolomitech. Přesunuli jsme
se do oblasti Marmolady, skupiny s nejvyšším vrcholem Dolomit. To
nejlepší nás teprve čeká.
| | Chorvatsko30.8.2004 - 5.9.2004
|
| |
První zastávka našeho putování byla poblíž Balatonu, v lázeňském městečku
Hevíz. Zastávku jsme vyplnili hlavně povalováním se v otřesně teplé vodě
termálního jezera.
Plitvická jezera jsou velká. Vlastně to původně bylo jedno jezero, vybavené
vodou obsahující vápenec. Když se vápenec usadí, říkáme mu travertin.
A když se ho usadí hodně, říká se tomu přehrada.
Nad Makarskou Riviérou se tyčí skalnatá hradba pohoříčka Biokovo. Zničení
dvěma dny válení se na pláži jsme se rozhodli vystoupit na jeden
z jeho vrcholů.
"Šumi šumi sem, šumi šumi tam", burácí nad vlnami, po nichž se řítí
obrovská výletní loď. Sedíme na výběžku poloostrova na Makarské,
na zbytcích dávného hradu a kocháme se.
Už jste někdy fotili pod vodou? Ne? Tak to zkuste, je to docela sranda.
Taky se tím příjemně zabije čas u vody, kde stejně není co dělat.
| | Julské Alpy2.7.2004 - 11.7.2004
|
| |
Akce s Kudrnou, jejímž cílem bylo Slovinsko a Itálie - nádherné
pohoří Julské Alpy. Málem jsme vystoupili na Mangart, dobyli jsme Malou
Mojstrovku a Triglav.
| |
|
|