Slotové kaňony 21.4.2014 - 26.4.2014

Alice píše: Kultura v Moabu a vzhůru do divočiny v Escalante.

Aby naše dovolená byla kompletní, navrhla jsem zařadit i trochu té "kultúry" a navštívit muzeum v Moabu. Přestože bylo rozlohou malé, výstavka týkající se regionu byla poměrně vyčerpávající. Zvlášť se mi líbila historie horolezectví, hoopingu a osídlování Divokého západu. Večer jsme si po městě udělali procházku (rozuměj prošli jsme hlavní ulici jednou stranou tam a druhou zpátky) a hned bylo poznat, že jsme v rekreační oblasti - potkali jsme i několik lidí!

Za jednou hospůdkou měla koncert místní kapela hrající rock'n'roll. Váhavě jsme nakoukli do brány a hned jsme byli pořadateli vtaženi dovnitř, ať se posadíme, že vstupné je dobrovolné. Naším příchodem vzrostl počet diváků na sedm. Ale hráli dobře!

Ráno jsme odjížděli na jih směr Escalante s poměrně nejasným plánem, kam dál. Měla jsem z internetu vytištěné nějaké trasy a moc si přála projít nějaké slotové canyony, ale ukázalo se, že ne na všechny začátky tras je lehké se dostat (dlouhé příjezdy po nezpevněných cestách) a navíc bylo dost zataženo, tak jsme se báli, jestli je to bezpečné (flashfloods - bleskové záplavy). Kvůli benzínu jsme zajeli do Hanksville, celkem příšerného městečka, kde naštěstí byla čerpací stanice, a prohlédli mapy. Na jedné jsme objevili Little Wild Horse Canyon u národního parku Goblin's Valley. Rozhodli jsme se vrátit s tím, že tam bude Ranger station a alespoň se zeptáme na počasí. Moc jsme si od toho neslibovali, čekali jsme, že nám to bude ranger spíš rozmlouvat a ptát se na naše kaňonové zkušenosti, ale byli jsme velmi příjemně překvapeni.

Ranger nás vybavil mapou, řekl, že Little Wild Horse rozhodně musíme vidět, že je to beautiful and easy a že dneska pršet nebude. Ve všem měl pravdu, byl to zážitek. Trasa turistická, nikterak obtížná. Little Wild Horse Canoyn se šel nahoru proti proudu, potom bylo třeba obejít skalní masiv a Bell Canyonem dolů.

Nadšeni jsme se večer vrátili na Ranger station a zeptali se, jestli by tu nebyl ještě nějaký. Ranger se rozzářil a řekl, že hned vedle je Ding Dang Canyon, trochu lezení, mapu nemá, ale není kam zabloudit a že je to big fun, hlavně, ať jdem lehčím Dingem nahoru. Přespali jsme na parkovišti a ráno vyrazili.

Na rozdíl od předchozího dne jsme tady byli jediní návštěvníci. Zabloudili jsme hned za parkovištěm a tak se zamotali, že jsme šli nahoru těžším Dangem. Tady už bylo potřeba trochu zabrat, nejvyšší výšvih začínal jezírkem. Udělala jsem chybu a zula si boty. Málem mi umrzly nohy, voda měla k nule. Kaluž sahala až nad kolena, takže jsem si namočila kalhoty a ještě jsem komínovala naboso s botama v ruce. Roman jezírko zručně oblezl, protože je delší a líp se zapasoval mezi stěny, a pak se bavil pohledem na mě. Ranger měl pravdu, bylo to big fun!

Moab - Arizona a Utah - Poslední míle