[bobroviny.cz] (c) 2004-2019 Roman Hubáček
switch to limited english version
 

Slotové kaňony

21.4.2014 - 26.4.2014

Alice píše: Kultura v Moabu a vzhůru do divočiny v Escalante.

Hlavní třída v Moabu plná turistů

Aby naše dovolená byla kompletní, navrhla jsem zařadit i trochu té "kultúry" a navštívit muzeum v Moabu. Přestože bylo rozlohou malé, výstavka týkající se regionu byla poměrně vyčerpávající. Zvlášť se mi líbila historie horolezectví, hoopingu a osídlování Divokého západu. Večer jsme si po městě udělali procházku (rozuměj prošli jsme hlavní ulici jednou stranou tam a druhou zpátky) a hned bylo poznat, že jsme v rekreační oblasti - potkali jsme i několik lidí!

Kroj hoopera V pískovcových vrstvách jsou ukryty zbytky milion let staré Místní kapela v Moab Večer v Moabu - hlavní ulice

Za jednou hospůdkou měla koncert místní kapela hrající rock'n'roll. Váhavě jsme nakoukli do brány a hned jsme byli pořadateli vtaženi dovnitř, ať se posadíme, že vstupné je dobrovolné. Naším příchodem vzrostl počet diváků na sedm. Ale hráli dobře!

Závěr komínování

Ráno jsme odjížděli na jih směr Escalante s poměrně nejasným plánem, kam dál. Měla jsem z internetu vytištěné nějaké trasy a moc si přála projít nějaké slotové canyony, ale ukázalo se, že ne na všechny začátky tras je lehké se dostat (dlouhé příjezdy po nezpevněných cestách) a navíc bylo dost zataženo, tak jsme se báli, jestli je to bezpečné (flashfloods - bleskové záplavy). Kvůli benzínu jsme zajeli do Hanksville, celkem příšerného městečka, kde naštěstí byla čerpací stanice, a prohlédli mapy. Na jedné jsme objevili Little Wild Horse Canyon u národního parku Goblin's Valley. Rozhodli jsme se vrátit s tím, že tam bude Ranger station a alespoň se zeptáme na počasí. Moc jsme si od toho neslibovali, čekali jsme, že nám to bude ranger spíš rozmlouvat a ptát se na naše kaňonové zkušenosti, ale byli jsme velmi příjemně překvapeni.

Slotový kaňon Little Wild Horse - vstup Little Wild Horse canyon Little Wild Horse canyon Little Wild Horse canyon - síla vody Mezi skalami Little Wild Horse canyon Little Wild Horse canyon

Ranger nás vybavil mapou, řekl, že Little Wild Horse rozhodně musíme vidět, že je to beautiful and easy a že dneska pršet nebude. Ve všem měl pravdu, byl to zážitek. Trasa turistická, nikterak obtížná. Little Wild Horse Canoyn se šel nahoru proti proudu, potom bylo třeba obejít skalní masiv a Bell Canyonem dolů.

Bobřík pod hřibem Kamenným hřibům tu říkají goblin Goblin Valey při západu slunce

Nadšeni jsme se večer vrátili na Ranger station a zeptali se, jestli by tu nebyl ještě nějaký. Ranger se rozzářil a řekl, že hned vedle je Ding Dang Canyon, trochu lezení, mapu nemá, ale není kam zabloudit a že je to big fun, hlavně, ať jdem lehčím Dingem nahoru. Přespali jsme na parkovišti a ráno vyrazili.

Začátek trailu Ding Dang Nástup k Ding Dang canyonu - bloudíme Dang canyon - tak tenhle šutr se dal ještě podlézt Flora

Na rozdíl od předchozího dne jsme tady byli jediní návštěvníci. Zabloudili jsme hned za parkovištěm a tak se zamotali, že jsme šli nahoru těžším Dangem. Tady už bylo potřeba trochu zabrat, nejvyšší výšvih začínal jezírkem. Udělala jsem chybu a zula si boty. Málem mi umrzly nohy, voda měla k nule. Kaluž sahala až nad kolena, takže jsem si namočila kalhoty a ještě jsem komínovala naboso s botama v ruce. Roman jezírko zručně oblezl, protože je delší a líp se zapasoval mezi stěny, a pak se bavil pohledem na mě. Ranger měl pravdu, bylo to big fun!

Komínování Konec Dang canyonu Nástup do Ding canyonu Uprostřed Dingu

Moab - Arizona a Utah - Poslední míle

 

Navigace

Předchozí - Další
Časová osa Přehled všech článků Větší akce

Fotka dne

Související články

Poslední míle Moab Escalante Cestování po Americe Arizona a Utah

Nejnovější články

I want to be a part of it New York, New York! U Balatonu Lysá hora v dešti Road trip směr Balaton Jesenická šedesátka

Hledat


Jak hledat Klíčová slova Klíčová slova obrázků Převodník jednotek

Co to tady je

O těchto stránkách Něco vás zaujalo, chcete mi něco napsat? Pošlete mi mail

RSS

RSS článků RSS fotek dne

 

 

(c) 2004-2019 Roman Hubáček