[bobroviny.cz] (c) 2004-2019 Roman Hubáček
switch to limited english version
 

Dolomity - druhá část

2.7.2005 - 10.7.2005

Pokračování našeho putování a lezení po Dolomitech. Přesunuli jsme se do oblasti Marmolady, skupiny s nejvyšším vrcholem Dolomit. To nejlepší nás teprve čeká.

Vyhlídková Via delle Trincée

Mezi sedly Pordoi a sedlem u Lago di Fedaia se táhne travnatý hřeben. Z něj jsou krásné výhledy napravo, k masivu Marmolady s ledovcovým polem, a nalevo k monumentálnímu masivu Sella. Kompaktní skalní masiv, kde pohled přitahuje jeho nejvyšší vrchol, špičatá Piz Boé, kam se taky vypravíme.

Výhled na Marmoladu

Cesta vede nahoru, dolů, nahoru, dolů, atd. Nakonec dojde k rozestavěné budově lanovky, odkud je to už jen kousek k začátku nejhezčí feráty tohoto výletu. V průvodci vyhrožovali kolmou stěnou na začáku feráty, velmi obtížný kousek. Realita nebyla zdaleka tak hrozná, nakonec to bylo celkem jednoduchý, zato s parádními výhledy.

Silnice od Paso Pordoi - uprostřed památník 1. světové války Alice a Piz Boé (3152m), nejvyšší vrchol skupiny Sella Pořád po hřebenu, nahoru a dolů Krásné výhledy do okolí

Cesta se kroutila přes dvě špičaté homole, uprostřed byl zavěšený můstek. Nakonec se cesta vrátila k původnímu stylu nejištěné hřebenovky. Závěrečnou perličkou byl tunel z války, dlouhý asi půl kilometru. Tam se nám ztratil průvodce Sváťa. Šel poslední s dohasínající čelovkou a ztmavenými brýlemi. Tak se stalo, že v tunelech zabloudil a po několika nezdařených pokusech se vrátil na začátek. Do tunelu už se mu nechtělo, tak to vzal kolem po skalách. Druhý průvodce, Bazi, od té doby zná tunel jako své boty.

Začátek feráty Via delle Trincée Alice leze Bobr na vzdušné ferátě Sestup z první věže Mostek mezi věžemi Via del Trincée Typičtí horští ptáci, v pozadí masiv Civetty

tůra k Lago di Franzei

Špatné a dobré počasí se střídalo celkem pravidelně, na čtvrtek připadlo to horší. Náhradní program vedl malé kolečko kolem kempu, k jezeru di Franzei. Nebylo to zase úplně masňácké, bylo to malé pleso nahoře v kopcích, takže o funění jsme nepřišli.

Údolí pod Marmoladou, počasí nic moc Z mlhy koukaly jenom špičky hor Na břehu Lago di Franzei - to jsme ještě neveděli, jak je velké

Nahoře byla taková mlha, že jsme nemohli odhadnout ani velikost jezera. Proto jsme ho obkroužili pro lepší představu. Vítr pak na pár minut mlhu odehnal, takže jsme zjistili, že jezero je velké asi 15 x 15 metrů.

Cesta dolů příjemně utekla, díky Baziho hádankám. Už si to moc nepamatuju, ale bylo to cosi o kloboucích a kondomech.

Piz Boé, naše první třítisícovka

Po včerejších deštích zůstalo v horních polohách spousty sněhu, radost pohledět. Pod sněhem byla i pyramida Piz Boé, na kterou jsme se vypravili. Feráta byla pod sněhem, takže zůstaly normální cesty. Jedna skupina vyrazila zezadu delší cestou, druhá od sedla Pordoi kratší přímou. Třetí skupina jsme byli my.

Vrcholová pyramida Piz Boé

Ala si totiž na noc dala pohorky do autobusu, aby jí ve stanu nenavlhly. Neprozřetelně i s ponožkama, které nechala viset ven. Do autobusu ale trochu teklo, takže voda přes ponožky pěkně nacucla do bot a ráno byly skoro po vrch plné vody. Takže jsme se rozhodli nejdřív sušit a potom vyrazit jako blesk.

Piz Boé má 3152m nad mořem, bude to tedy naše první třítisícovka. Směle jsme vyrazili kolem poledne, ostrým krokem vykročili a spadli do bahna. Kombinace sněhu, bahna a sluníčka se ukázala jako velmi nepříjemná, hlavně v první části. Asi po půlhodině brodění jsme se dohrabali do kamenité oblasti, kde už to šlo v pohodě.

Nejdřív je potřeba usušit boty, a hned pak vyrazíme Na hřebenu v pozadí vedla feráta Trincée, před dvěma dny zcela bez sněhu Bagr na výstupové cestě, jak se tam dostal, není jasné

Po cestě jsme potkali bagr. Ještě pod vrcholovou pyramidou jsme přemýšleli, jak se jim ho tam podařilo dostat, asi ho museli shodit z vrtulníku, ten svah prostě nemohl vyjet.

Zastávka na oddych Jak stoupáme, sněhu přibývá Na vrcholu je chatička, kde se potkáváme s další částí výpravy Chata pod lanovkou, vrchol Piz Boé je odtud asi hodinu cesty

Na vrcholu je malá chatička a neobyčejně špatné rozhledy. Všude mlha, bída a podvod je to. Tak jsme si otráveně dali kakao a hurá dolů. Asi za hodinu a půl už jsme baštili u autobusu večeři.

Vodopády na závěr

Poslední noc v kempu máme za sebou a teď už jedeme skoro domů. Jenom se stavíme u Cortiny a prohlídneme si pár vodopádů. Vody je dost, takže to máme i s pořádně mokrým zážitkem.

V Dolomitech jsou i soutěsky Malý vodopád nahoře, kousek níž je mnohem větší Hlava v mracích Průvodce Sváťa - a teď si vás vyfotím Cortina d'Ampezzo

předchozí díl - první část

Informace o trasách

Středa 6.7.2005 - Via delle Trincée
Paso Pordoi (2242m) - Rif. Fredarola - po cestě Alta Via delle Creste - Belvedere (2650m) - Rif. Porta Vescovo - dále po ferátě Via delle Trincée - Bec de Mesdi (2727m) - M. Mesola (2642m) - Paso Padon (2300m) - Lago di Fedaia (2057m)
Čtvrtek 7.7.2005 - Lago di Franzei
Kemp Malga Ciapela (1446m) - kolem Chegaris - kolem M. Alto - Lago di Franzei (2287m) - zpět výhochodnější cestou - Kemp Malga Ciapela (1446m)
Pátek 8.7.05 - Piz Boé
Paso Pordoi (2242m) - Rif. Forcelli Pordoi (2848m) - po cestě 638 - Piz Boé (3152m) - stejnou cestou dolů - Paso Pordoi (2242m)
Sobota 9.7.05 - kolem Col Rosá
cesta někde kolem Col Rosá u Cortiny. Už si to nepamatuju a mapu té oblasti nemám.
Mapa: Freytag&Berndt WKS5 - oblast Marmolady, WKS10 - okolí Cortiny
Průvodce: Kompass zajištěné cesty - Dolomity sever

 

Navigace

Předchozí - Další
Časová osa Přehled všech článků Větší akce

Fotka dne

Související články

Dolomity - první část Julské Alpy Dachstein

Nejnovější články

Jít a hledat Escalante I want to be a part of it New York, New York! U Balatonu Lysá hora v dešti Road trip směr Balaton

Hledat


Jak hledat Klíčová slova Klíčová slova obrázků Převodník jednotek

Co to tady je

O těchto stránkách Něco vás zaujalo, chcete mi něco napsat? Pošlete mi mail

RSS

RSS článků RSS fotek dne

 

 

(c) 2004-2019 Roman Hubáček