Sečská přehrada

25.8.2013 - 31.8.2013

Poslední prázdninový týden před tím, než definitivně začnou školky (na které se tak těším) a víceméně pravidelná pracovní doba (na kterou se také těším), jsme se vydali na samostatnou rodinnou dovolenou. A protože jsme si již mnohokrát vyzkoušeli, že donutit děti turistovat je vyčerpávající, nadchla jsem se pro pobyt u vody, pramice included. Volba padla na Sečskou přehradu, která nás nadchla minulý rok. Očekávání bylo splněno, jen donutit Honzíka sedět v lodi byl skoro stejný problém jako donutit Honzíka chodit.

Definitivně skončila tropická vedra a 3 dny nám pršelo. Ze začátku to moc nevadilo, ale docela rychle začalo docházet suché oblečení na děti, takže jsme byli rádi, že ve středu se počasí vylepšilo a čekalo nás pak už jen azuro.

Podnikli jsme několik výletů. První den s Martou s její partou na Kočičí hrádek u Slatiňan. Děcka byly z modelu zámku v lese nadšení, jen pořád chtěly hledat ty kočičky, které tam samozřejmě nejsou. Dan mě překvapil, že chtěl strašně moc na prohlídku Slatiňanského zámku, ale to už jsme nestíhali.

Nejdobrodružnější bylo úterý, kdy jsme vezli dědu na vlak. Původně jsme chtěli do Přibyslavi, ale ta byla obklopena záhadným množstvím objížděk, takže jsme skončili ve Žďáru. Cestou zpátky jsem prosadila návštěvu skanzenu Veselý kopec. To už docela pršelo, ale protože tam měli mlýn i s kolem (Danův zájem), živé kozy (Honzův zájem) a hospodu (Bobrův zájem), tak byl výlet hodnocen kladně. Mně se tam líbilo velmi, prohlídka není organizovaná, každý chodí sám. Já mám skanzeny ráda, protože mám srovnání, že náš barák ještě není tak stará zřícenina. Navíc jsem si tam dala naprosto nejlepšího pstruha na grilu. Jen domů na chatu jsme dojížděli až za tmy a v souvislém dešti.

Na čtvrtek jsem měla návrh navštívit hrad Lichnici a muzeum v Chrudimi, ale byla jsem přehlasována většinou a vyhrál Romanův komerční návrh jet do Tongo parku do Hradce Králové. Nevěděli jsme, kde park přesně je, takže jsme nejdřív jeli na náměstí, kde jsme našli informace. Taky jsme nakoupili zásoby a pak už vyrazili na kraj města do nějakého odbchoďáku. Tongo park je velice podobný jako Bongo v Brně, ale fungovaly jim tam pistolky na pěnové míčky, takže jsme se tam docela vyřádili.

Nad Sečskou přehradou je zřícenina Oheb a od naší chatky to bylo příjemnou lesní cestou jen 1,5 km. Je odtud krásný výhled na přehradu a na ostrov uprostřed nejširšího místa. Klukům jsme na ostrově poslední den udělali hledání pokladu, přes drobné komplikace (uplavaná láhev s mapou) se nám to povedlo a Dan o ničem jiném celý víkend nemluvil. My využili situace, že jsou děti zaměstnání bonbóny, a dokonce jsme se i vykoupali.

Pak už jsme jen sbalili a odrazili domů. Ještě jsme byli na nejstarší přehradě v ČR v Paříží, hráz pěkná, ale jinak rybník. A úplně náhodou podle nenápadné cedule u silnice jsme našli hospodu na mýtince, což byla taková pěkná tečka za tím naším výletem.