[bobroviny.cz] (c) 2004-2024 Roman Hubáček
switch to limited english version
 

Dubrovník

2.7.2017 - 9.7.2017

Alice píše: Příběh naší dovolené v Chorvatsku je zamotaný. Chtěli jsem jet znovu na Madeiru a vzít kluky s sebou, protože ještě nikdy neviděli moře. Ale za dva roky se cenová politika letenek změnila a s dětmi a dvěma batohy bychom se nedoplatili (a navíc přiletěli po půlnoci, totálně odrovnaní dvěma přestupy a po takovémto zážitku bychom už kluky do letadla asi nedostali).

Rapsodie Moří odplouvá

Jednu chvíli jsme to chtěli takticky vychladit a vzít kluky do Maďarska a nakukat jim, že Balaton je malý moře (Pupendo grande!). Ale poté, co jsem s nimi na konci května absolvovala výpravu pro pasy ("Před vámi je 96 osob se stejným požadavkem"), jsem prohlásila, že teď už k tomu moři musíme. Po vyčerpávajícím přemýšlení kam vyrazit, aby nikdo netrpěl, a flašce Penny-portského, jsem se rozvzpomněla, že jsem kdysi toužila navštívit Dubrovník. Letenky jsem zakoupila ještě týž večer "pod vlivem", zbývalo jen vymyslet plán, co tam budem dělat.

Vjezd do zátoky Gruž, most Franjo Tuđmana Večer v přístavu Gruž Ala s Danem na půjčeném kajaku Honza na krokodýlovi

Varováni ze všech stran, že tam bude hrozné vedro, ať to s balením moc nepřeháním, jsem šupla do batůžku každému "mikinku do letadla". Když jsme přistáli v Dubrovníku (mimochodem hrozně to házelo a Dan z toho nebyl zrovna nadšený), tak tam bylo 20°C a lilo jako z konve. Ale naše první ubytování na poloostrově Babin Kuk nás naprosto nadchlo. Domek byl hned u moře, takže z kuchyně do vody to bylo přesně 5 metrů. Patřila k němu kánoe (pravda s dost hlubokým ponorem), a za domem začínala pěší zóna až na pláž. Za dvě hodiny přestalo pršet, tak jsme vyšli na průzkum a na zmrzlinu. Davy se nekonaly, vlez do vody byl pozvolný, moře čisté. Tři dny jsme prokoupali, jezdili na kánoi, pozorovali ježky, rybičky a kraby a měli výhled na přístav, kde kotvily výletní lodě velikosti paneláku.

Černý Petr Vodní hrátky V akci Skoky do vody Podvečerní terasa Loď, která nás odveze na ostrov Lopud Tady jsme bydleli

Ještě než jsme se tu stačili začít nudit, sbalili jsme se a přesunuli do přístavu, kde jsme se nalodili na loď společnosti Jadrolinija a přepluli na ostrov Lopud. Tady jsme museli čekat na ubytování, což bylo přes poledne dost úmorné (a nakonec asi i zbytečné, protože domácí tam bydleli). Roman si mezitím odběhl "trošku se rozhlédnout" a když se po třičtvrtě hodině vrátil, tak hlásil, že oběhl celý ostrov.

Výhled do přístavu

Na Lopud nesmí auta a mají tu pláž Šunj "nejkrásnější v celém regionu". Na pláž se musí z městečka asi kilometr přes kopec. Pláž je to tedy pěkná, ale celá obestavěná lehátky na pronájem. Nebylo tu přeplněno, ale podnikatelský duch tu tolik bujel, že jsme stejně nakonec raději chodili koupat v městečku. Pláž byla mělká a pozvolná a vyhřívaly se tam hejna rybiček. Honzík zatoužil vlastnit rybářské náčiní a tak šel se mnou ochotně nakupovat a odnesl si podběrák, fosforově zelený. Nechytili jsme nic, i když jsme se postupně snažili všichni.

Pláž a promenáda na Lopudu Výlet do nitra ostrova Jeden z tisíce motýlů Nejstarší kostel na ostrově (z 9. století)

Příjemným překvapením bylo, že na ostrově jsou i turistické stezky. Ostrov byl osídlen od 9. století a v kopcích ve středu ostrova je pár rozpadlých románských kostelíků, na nejvyšším kopci zřícenina citadely. Cestou k citadele bylo v lese spousta kozích bobků, a tak byli kluci nadšeni, když nahoře v citadele odpočívala celá ko-zo-logická. Na druhou stranu ostrova pak vedla krásná cesta nad útesy.

Moře a ostrovy Elafiti Na procházce Honza jde do vody

Poslední večer na Lopudu jsme se vesele podružili s panem domácím, který nám v rámci upevněných vztahů vydal elektrický odpuzovač hmyzu. Po dvou nocích jsme už ale stejně všichni vypadali jak po neštovicích a v pokoji jsme pozabíjeli asi 120 komárů (ale další neustále přibývali neznámo odkud). Pravda, že poslední noc byla klidná.

Vyhlídková loď vyplouvá

V sobotu jsme se přesunuli nejdřív loďmo a pak pěšmo přímo do historického centra Dubrovníku. Ubytování bylo opět úžasné - klimatizovaný apartmán v jedné z úzkých uliček. S přestávkami v chladu apartmánu jsme tu navštívili akvarium, prošli hradby a asi 30krát oběhli všechny uličky města. Největší dojem ale nás udělala noční procházka. Hodně lidí, kteří ale nikam nespěchali, dámy ve večerních róbách, restaurace přeplněné, na náměstích hráli kytaristi, všude vůně ryb a tisíc světýlek.

Podvodní obluda Možná humr Dobroty Ala na hradbách

Cesta domů proběhla vklidu dle plánu a vraceli jsme se všichni spokojení. Dan dokonce akci vyhodnotil, že to byla nejlepší dovolená jeho života.

Hlavní třída v Dubrovníku Dubrovnické hradby Katedrála a střechy Dubrovníku Jedna z horních uliček Stolečky jsou ráno opuštěné, ale večer to žije

Podrobnosti

  • Kemp na Babim Kuku: camping Dubrovník
  • loď na Elafiti ostrovy (Jadrolinija), státem dotováno, takže lístek stojí nemnoho (60Kč dospělý/30Kč dítě) - Croatia Ferries
  • ubytování - vše jsem rezervovala přes booking.com. Podle internetu to vypadalo, že na Lopudu moc možností ubytování není, ale na místě se ukázalo, že volné pokoje nabízí každý druhý dům, takže přístě bych hledala ubytování až přímo na Lopudu.

 

Navigace

Předchozí - Další
Časová osa Přehled všech článků Větší akce

Fotka dne

Související články

Makarská riviéra Madeira - ostrov dřeva Do hor Madeiry - Pico Ruivo Neusiedler See S dětma na dvou kolech u Neusiedler See

Nejnovější články

Island - Kaldur pottur nejen na plovárně Island - Malý ráj uprostřed ničeho - Volcano Huts Island - Když jde blizard s vichřicí Island - Uvidět Skógar ... a uschnout Puťák pro psa

Hledat


Jak hledat Klíčová slova Klíčová slova obrázků Převodník jednotek

Co to tady je

O těchto stránkách Něco vás zaujalo, chcete mi něco napsat? Pošlete mi mail

RSS

RSS článků RSS fotek dne

 

 

(c) 2004-2024 Roman Hubáček