Dobytí hanáckého Mont Blancu 31.8.2009 - 4.9.2009

aneb jak dostat celé družstvo na Velký Kosíř. Alice píše: Jak už bylo oznámeno, rozrostli jsme se o dalšího člena Daníka. Od května jsme s ním podnikli několik výletů a na začátku září jsme se rozhodli vyzkoušet větší dovolenou.

Hledali jsme něco nedaleko od domova a nakonec vyhrál Plumlov, hlavně proto, že v jeho blízkosti se nachází vrchol zvaný hanácký Mont Blanc.

Originální název je Velký Kosíř a se svoji výškou 442 m.n.m. se jedná o nejvyšší horu Hané. Nebudu vás dlouho napínat a rovnou prozradím, že vrchol byl dobyt všemi členy družstva, ale po pořádku. Vyjeli jsme v pondělí a cestou se chtěli podívat na Malé Hradisko. Tak jsme zaparkovali, složili kočárek, nabalili všechny věci, probudili Dana a uložili ho do kočárku.

Poté Roman zjistil, že máme kriticky ušlé kolo na našem "novém" Punťovi (Fiat Punto zakoupený v únoru v bazaru, ale pamatuje už 11 let). Rozhodli jsme se neriskovat a raději hned zajet k nějaké benzínce kolo dofouknout. Takže jsme přesadili Daníka do auta, vybalili z kočárku všechny věci, kočárek rozložili a jelo se dál. Kolo nám naštěstí v blízké vesnici dofoukli ochotní zemedělci, takže použití hevéru nebylo potřeba.

V Plumlově jsme podnikli malý výlet po okolí a ubytovali se ve mlýně. Večer jsme šli k Plumlovské přehradě najít kamarádkou doporučenou restauraci s věhlasnou úpravou makrel. Restauraci jsme nenašli, takže jsme si dali u silnice smažáka a až za tmy došli zpátky.

Hned v úterý jsme se vydali na Kosíř, aby se nám na výstup nezkazilo počasí. Na vrchol vede spousta cyklostezek terénního typu (rozuměj šutry jako kráva) a tak kočárek dost drncal. Ale vzhledem k tomu, že Dan stejně ležení v kočárku nesnáší a většinou řve jako siréna, tak jsme kočárek použili k vývozu batohů a syna nahoru vynesli. Pobyt v šátku se mu naopak moc líbí, ale nosit ho se moc nelíbilo nám, protože už se chlap pronese. Vrchol Kosíře je opatřen bivakovací stříškou a vrcholovou knížkou.

Ve středu jsme chtěli do Olomouce, ale nemaje dálniční známku, blížili jsme se k Olomouci okreskami, no a já navigovala. A jak jsme se blížili, tak jsem najednou zjistila, že se vzdalujeme (ale mohl za to neprůjezdný, rozkopaný kruhový objezd). Tak jsme pružně změnili plán a navštívili Svatý Kopeček. Dali jsme si výtečný oběd (v tichu, dítě spalo) a navštívili jsme ZOO (za velikého hluku, dítě celou dobu řvalo).

Ve čtvrtek jsme chtěli na zříceninu Ježova hradu. Bohužel se ukázalo, že celá cesta vede po silnici, takže jsme došli jen do vesnice Hamry a tam to otočili. Od středy jsme také hledali nějaké otevřené potraviny. Obchodů jsme našli spoustu, ale otevřen nebyl ani jeden. Večer jsme byli hladem vyštváni do místního restauračního zařízení, kde jsme ochutnali specialitu s názvem smažená zmrzlina. Jak se následně ukázalo, jedná se o kopeček zmrzliny upravený ála řízek, tj. v trojobalu. Tak jednou to stačilo.

V pátek lilo jako z konve, tak jsme zamířili domů.

Pár odkazů

• Ubytování: Penzion Ve Mlýně - velmi příjemný, dobře vybavený.
• Zámek Plumlov - přes týden mimo sezónu zavřený, ale nevypadal tedy nijak lákavě. Možná zdání klame.
• Páclova hospoda v Plumlově
• Svatý kopeček u Olomouce - chrám zavřený kvůli rekonstrukci, zvenku vypadá hodně mohutně. ZOO žádný zázrak, ale moc se nám líbili nosálové.
• Restaurace na Svatém Kopečku