Konec léta na Sovinci

28.10.2006

Milan (můj taťka) píše: Asi 6km od Olomouce a 3km od Šternberka severovýchodně, se zvedá na vápencové kuželové hoře hrad Sovinec. Turistu překvapí mohutná stavba Sovince na okresní silnici z Dlouhé Loučky.

Kdo vystavěl tento hrad není přesně známo. Pravděpodobně na místě Sovince nejdříve stál římský tábor. Ukazuje na to poloha Sovince u hlavní cesty Slezskem. První zprávy o tvrzi jsou z roku 1319 a do roku 1623 se tady vystřídalo více majitelů. Od roku 1623 patřil hrad řádu německých rytířů.

Za třicetileté války v září 1643 hrad Švédové oblehli skoro celým vojskem. Zřídili baterie děl na okolních kopcích. Třiatřicet dní se o hrad bojovalo. Podle historických pramenů bylo odpáleno 1000 devítikilových koulí na mohutné zdivo a severní strana byla podkopána horníky. Po poslední dvouhodinové bitvě posádce došla munice, takže přijala nabídku velitele Švédů Torstensona ke kapitulaci. Odešli s volně vlajícím praporem a nechali si veškeré zbraně. Švédové hrad drželi až do roku 1648, kdy byl uzavřen mír.

Po opětovném převzetí hradu Řádem německých rytířů a po provedení nejzákladnějších oprav sloužil Sovinec až do poloviny 18. století jako řádová pevnost. Do branné pohotovosti byl ještě uveden dvakrát, v obou případech kvůli nebezpečí tureckého vpádu.

V 60. letech zřídil Řád německých rytířů na hradě seminář, pro jehož účely byl v letech 1856 - 1857 zcela zbořen trakt na 6. nádvoří a na jeho místě postavena nová patrová budova. Po přeložení řádového semináře do Opavy pronajal Řád tyto prostory v roce 1867 zemským úřadům pro Moravskoslezskou lesnickou školu, která zde setrvala do roku 1896.

V roce 1939 byl Německý řád Německou říši zrušen. Wehrmacht, užívající hrad od roku 1940, jej proměnil na zajatecký tábor pro francouzské důstojníky. Po zrušení zajateckého tábora v roce 1942 převzal hrad Sudetský lesmistrovský úřad. Ten jednal o prodeji hradu s říšským vedením SS, ale nakonec prodal hrad v dubnu 1943 Společnosti pro podporu a péči o německé kulturní památky.

V prvních květnových dnech roku 1945 hrad vyhořel. Pod střechou zůstaly jen bývalé konírny a budovy v předhradí. Již v roce 1951 byly zahájeny zabezpečovací práce; rekonstrukční práce probíhají s různou intenzitou dodnes.

Hrad byl v roce 1945 zestátněn a v roce 1965 převeden do správy bruntálského okresního muzea. V rekonstruovaných prostorách hradu (Jižní palác, purkrabství, konírny, budovy bran) jsou instalovány expozice o historii objektu. Hlavní věž hradu poskytuje výhled do překrásné krajiny přírodního parku Sovinecko.

Na hradě jsme byli 28. října, kdy končila letní sezóna. Na hradě byla spousta lidí, hlavně s dětmi, pro které byla nachystána netradiční prohlídka s programem, o který se postaraly pěvecké skupiny, šermíři, vojensko-historičtí nadšenci, provozovatelé tradičních řemesel a různé nadpřirozené bytosti, které se na hradě slézají na zimu. K velkým zajímavostem patřily i připálené bramborové placky za 70,- Kč. A protože byl slunečný, podzimně barevný, teplý den, udělali jsme o tom i pár fotografií.