Kapitánčin deník 1 27.8.2021 - 31.8.2021

Alice píše: Hausbótování na Vltavě

Posádka:

• Alice - kapitánka (+ kuchař, bocman, radiokomunikátor, zaměřovač, posluha)
• Roman - kormidelník
• Děda - lodivod
• Dan a Honza - plavčíci

Den první

Do Hluboké nad Vltavou přijíždíme překvapivě včas. Hausbót již kotví v zátoce a my nakládáme sudy s rumem ... teda naše věci za pomocí přistavených kárek. Posádka se činí a plavčíci jezdí samostaně k autu a zpět, takže naloženo je poměrně rychle. Proškolení lodivodů začíná přesně v sedm. Ukazuje se, že jsme jediná loď, která vyplouvá na celý týden a na můj vkus nějak často zaznívá směrem k nám "to budete muset řešit jenom vy" - aby na lodi nedošla voda, aby na lodi nedošla elektřina, a hlavně!! aby lodi nedošel benzín. Taky jak se kotví na Orlíku, ale to už nevnímám. Na konci školení jsem pěkně zpruzená, dozvěděli jsme se, co všechno s lodí dělat nemáme, ale co dělat máme, zůstává nevyřčeno. Taky se nechci na dovolené starat ještě ke všemu o loď a navíc je venku zima a začíná pršet a představa, že se budem z lodi koupat, což byla hlavní myšlenka tohoto pobytu, se pomalu rozplývá. Otevírám rum, otevírám manuál "Jak splout Vltavskou kaskádu" a doufám, že usnu, i když na vedlejší lodi probíhá párty.

Den druhý

Noc byla překvapivě dobrá. Na obloze ráno občas probleskne i slunce a posádka je celá natěšená, že to bude skvělý. Zjištuju jak se loď připojuje ke kapličce, a dobíjím elektřinu. Zjišťuju jak se pomocí přístavní karty probojovat do přístavní sprchy. A začínám vidět věci mírně optimisticky. Rozhodneme se, že dovolenou zahájíme suchozemsky, návštěvou zámku, kde je příjemně málo lidí. Honzík projevil přání, že by chtěl ještě do zoo, ostatním se moc nechtělo. Nakonec se dělíme, Roman s Honzou jdou do zoo a my připravíme loď k vyplutí a oběd. Cestou k lodi nás chytne brutální liják, ale následně vystřídaný pařákem, takže nám oblečení rychle usychá. Na podium vedle přístavu přichází kapela a začíná hrát "něco jako tvrdý rock", Danovi je z toho špatně a chce okamžitě odplout, ale část posádky je stále v zoo. Naštěstí po hodině dunění přichází na podium Daniel Landa a hluk dostává obrysy melodie. A o další hodinu později přichází zoo výprava. Obědváme, vyplouváme. Necháme si zvednout most, domlouvám přečerpání plavební komory. "Zdymadlo" se tomu mezi námořníky říkat nesmí, ale my ostatní naštěstí můžem. Roman kormidluje spolehlivě. Plavba se nám líbí přesně 30 minut, pak začíná pršet. Jakožto začátečníci totiž potřebujem kormidlovat z horní paluby, která má stříšku pouze proti slunci. Proti protivětru a protidešti nemá nic. Střídáme se v mrznutí u kormidla a tak zastavujeme u prvního přístaviště na trase - v Purkarci. Starám se aby loď nestrádala (elektrika z kapličky), jdem na polívku do hospody a brzo spát.

Den třetí

Vlídné slunce na obloze vítá krásné ráno, tak i kraťasy vytáhneme. Vplouváme na přehradu Hněvkovice, nadšeně se střídáme v kormidlování i s plavčíkama. A úspěšně skládáme všechny těžké zkoušky vltavské kaskády - zdymadlo na hrázi Hněvkovice (15 metrů hluboké) a přístaviště v Týnu s pohyblivým molem. V Týnu dáváme velkej výlet na rozhlednu, taky velkej nákup a velkej oběd. S Romanem pak ještě jdem na romantickou procházku s kanistrem k benzince, aby lodi nedošel benzín ... nikde dál už nabrat nejde. Za odměnu jdem ještě na kafe do posh kavárny Art Caffe, což je trošku zklamání - kafe supr, ale koláček ani pišingr nebyl. Nocujem na zdymadle Kořensko (elektřina dobita). Večer prší, ale děláme si na zadní palubě večírek s rumem, tak je nám to jedno.

Den čtvrtý

Ráno je nad řekou mlha hustá tak, že by se dala krájet, pod lodí rybníček brčálníček z chaluh nebo něčeho podobného. Nikde žádná loď, takže naštěstí nemusíme spěchat. V provozní době se totiž u zdymadel kotvit nesmí, ale my jsme si brnkli obsluze a domluvili se, že je to ok. V devět se viditelnost zlepšila, vyplouváme na Orlík. Nádherná plavba je narušována pouze našimi obavami, jak zakotvíme ve volných vodách bez přístaviště. Kolem poledne je vedro a den jak vymalovaný, tak razíme ke břehu, příď na mělčinu, záď na kotvu a je zaparkováno, jdeme se koupat. Koupačka úžasná, oběd na horní palubě, opalovačka na rozehřáté střeše ... hausboat is the best!

Pozdě odpoledne vyplouváme hledat místo na noc. Když jsme u Zvíkova, počasí se opět otáčí, silně fouká (v silném větru hausboaty plout nesmí, protože se můžou převrátit) a začíná pršet. Zatáčíme do závětří na Otavu, domlouváme se s kempem Štědronín, že jim hausboat na pláži vadit nebude. Nadšeně zjišťujeme, že už všechno obtížné s lodí umíme a že se není čeho bát, s tímto jdeme spokojeně spát.

Kapitánčin deník 2