Amsterdam 20.1.2007 - 25.1.2007

Nejbohatší město Evropy, přístav, kde se překupovalo nejlepší zboží světa, sídlo Západoindické společnosti, tak vypadal Amsterdam na konci 17. století. A jak vypadá dnes?

... město na kanálech

Amsterdam je docela zajímavě postavený. Celé centrum je prošpikováno kanály, kterým tady říkají grachty. Uprostřed města, v oblasti starého přístavu, stojí hlavní nádraží. Kanály kolem něj tvoří pět půlkruhů, s mnoha spojkami navíc. Některé jsou docela úzké, zato poblíž ústí řeky Amstel už mají pořádnou šířku. Domy často vyrůstají přímo z vody, takže výšku hladiny tady musí regulovat. Problém by nedělalo jen zvýšení hladiny, ale i snížení, protože staré kůly, na kterých jsou domy postaveny, by mohly začít hnít.

... město úzkých domů

Původní Amsterdam stavěli vlastně na močálech, takže v odvodněné části bylo docela málo místa. Díky tomu cena pozemků podél kanálů rostla do astronomické výše. Většina domů je proto velice úzkých, zato hlubokých a vysokých. Uvnitř to taky vypadá podle toho - uzoučké chodbičky, příkrá schodiště, místnosti prapodivných tvarů. Stěhování do takového domu by bylo naprosto nemožné, nebýt vynálezu kladky. Každý dům má v průčelí traverzu s hákem a nábytek se stěhuje dovnitř okny, přímo z ulice.

... město cyklistů

Snad proto, že mají úzké silnice (kvůli kanálům se větší nevlezly), je nejoblíbenějším dopravovadlem kolo. Vliv má určitě i převládající rovina, kola obvykle nemají ani přehazovačku. Cyklistický styl tu dovedli k dokonalosti a na kole jsou schopni přepravovat pomalu cokoliv - na kole se randí, vozí děti (a to v počtu 1-5), přepravují hudební nástroje, řeší kancelářská agenda, o nákupech ani nemluvě. Kola se v Amsterdamu kradou ve velkém, takže tu neuvidíte žádné poslední modely od Authora, nýbrž stroje, které už něco zažily. To, že dopravovadla vypadají poněkud omšele, se nedá řící o řidičích, na kole se jezdí zásadně ve společenském oděvu!

... město muzeí

Věnované především malířům. Navštívili jsme Rijks Muzeum - věnované tvorbě Rembranta van Rijk, ale Holanďané podvádějí a vystavují tam i jiné mistry a taky předměty z dovozu ze 17. století, především z Indie a Číny. Stejně nejvíc lidí chodí na Noční hlídku, což je Rembrandtův nejznámější obraz. Ještě jsme chtěli zajít do muzea námořnictví, před nímž kotví kopie staré plachetnice, nádherný trojstěžník jménem Amsterdam. Bohužel je zavřeno až do roku 2009, kvůli celkové rekonstrukci.

... město pekáren

Nejvyšší koncetrace pekáren a bufetů s pečivem, co jsme kdy viděli. Kvůli těmto (velmi lákavým) nástrahám se prohlídka města stala náročnou, protože Roman chtěl všude zastavovat a nakupovat suvenýry, které hned ukládal do bříška ("Co je v bříšku, to se počítá")

... město lehkých drog a lehkých žen

Už v 17.století se tu obchodovalo s dováženým opijem a už v té době se námořnící museli někde bavit, takže tato podnikání mají v Amsterdamu skutečně dlouhou tradici. I kdybyste chtěli tak se těmto věcem nevyhnete. Lehké drogy jsou v Amsterdamu legální, prodávají se v Coffee shopech a smrdí všude. Na výrobky z Trávy se dá narazit i na stáncích se suvenýry.

Tyto živnosti spolu asi úzce souvisejí, soudě podle toho, že nejvyšší výskyt Coffee shopů se nachází v Red Light District. Přes den nenápadná čtvrť v noci ožívá, v přízemí domů se rožínají červené lampičky a pracovnice nastupují noční směnu. Šli jsme se podívat, ale kvůli koncetraci živlů jsme se nezdržovali dlouho, zato jsme se tam vypravili třikrát.

Pokud by měl někdo zájem, tak místní cestovní kancelář The best of Holland nabízí zajímavou exkurzi do této noční čtvrti nazvanou Walking tour "dark" Amsterdam. Za pouhých 18 Euro vás čeká uvítací drink v "prostitute information centre", následuje přednáška a diskuse s profesionální prostitutkou a prohlídka Distriktu s vyškoleným doprovodem.

Podrobnosti

Průvodce: měli jsme průvodce po Amsterdamu z řady Merian live!, ale moc nás nenadchnul. Přišel nám dost zmatený, nicméně mapa města a pár tipů na zajímavé místa nechybělo.

Doprava: přímý autobus od Student Agency na trase z Brna do Amsterdamu stál pro jednoho 2200 korun za zpáteční lístek.

Ubytování: hotýlek v centru, cena za dvoulůžkový pokoj na čtyři noci vyšla na 160 euro. Pokoj nebyl z největších, ale zato vybavený sprchou na pokoji. Objednávalo se přes Hotels Online. Cena se průběžně mění podle sezóny, obsazenosti a vůbec.

Ceny: je tu dost draho. Ala má teorii, že čím blíž Anglii, tím dráž. Základní taxa v jakýchkoli veřejných službách jsou 2 eura (čaj, káva, jakýkoli minizákusek). Rijks muzeum stálo 10 euro, jídlo v "svačinových" restauracích - 5 euro za polívku, 6 za menší pizzu nebo nějakou chuťovku. Ve velké restauraci jsme nebyli, ale jídelní lístky venku říkají 20-30 euro za hlavní jídlo včetně přílohy - rýže, opékané brambory apod.