Marseille a moře 7.9.2008 - 9.9.2008

Alice píše: Po šesti dnech jsme se vrátili zpátky do kempu u letiště Marseille. Kemp nám byl sympatický jednak proto, že se jmenoval Bobr, pak taky proto, že když zjistili, že nejsme angličané, tak nám udělali cenu. A taky tu byla výborná výchozí pozice na výlet do Marseille. Protože tam dle mapy vedly pouze velké silnice, rozhodli jsme se, že do Marseille pojedeme autobusem.

Zavrhli jsme turistickou linku z letiště (jedna cesta pro jednoho 8 Euro) a vyptali se místních, jak jezdí do města oni. Nakonec z toho bylo dobrodrůžo s přestupem, ale stálo nás to jen trochu konverzace a 1,40 Euro za cestu. Ušetřené peníze jsme investovali do návštěvy restaurace.

V časopise Lidé a Země psali, že Marseille má svoji špatnou pověst nebezpečného města plného přistěhovalců neprávem, ale já si dovolím nesouhlasit. Za jednodenní výlet návštěva stála, ale příště město ráda vynechám (je tu plno přistěhovalců a pocit bezpečí jsem taky neměla). Za shlédnutí určitě stojí starý přístav, který by se s trochou nadsázky dal označit za náměstí. Na nábřeží je tu spousta restaurací, pekáren a každé ráno rybí trh.

Hlavní dominantou Marseille je chrám Notre Dame de la Garde, který je postaven na kopci a je z něj krásný výhled na celé pobřeží a na pevnost Iff (ano správně, zde byl vězněn hrabě Monte Christo). Chrám má na věži zlatou sochu panny Marie a vevnitř visí od stropu modely lodí a na stěnách místo svatých obrázků jsou obrázky moře. Námořníci sem chodili a chodí prosit za šťastný návrat z cest.

Od chrámu jsme sešli vilkovou čtvrtí k moři s úmyslem, že se na městské pláži vykoupeme. Nedoporučuju, moře tu bylo docela špinavé, a na pláži dost podivných individuí.

Nejlepší koupání jsme si nakonec neužili přímo v moři, ale v Étang de Berre při zpáteční cestě z Arlés. Čistá voda a úplně opuštěné pobřeží. Taky tam byly medůzy, které se ale po přezkoumání ukázaly jako nežahavé. Jednu malou chybku ovšem má zátoka de Berre taky. Při cestě na severním břehu koupačku nic nekazí, ale jsou místa (například pláž u kempu), kde je výhled přes vodu zakončen "malebnou" továrnou (viz foto).

Co říci závěrem - dostat kola do letadla zase takový problém není a bez cestovky si člověk cestování tak nějak líp užije. Začínáme vymýšlet, kam příště.

Provence - Kam nás kola zanesla