[bobroviny.cz] (c) 2004-2019 Roman Hubáček
switch to limited english version
 

Borůvky v Rychlebkách

7.8.2004 - 8.8.2004

Víkendové putování po Rychlebských horách mělo poměrně očekávaný průběh.

Rychlebské hory se nacházejí severně od Jeseníků. V podstatě jejich hřeben začíná Smrkem a vedou dále na sever po česko-polské hranici. Výhodou je velmi dobrý spoj z Brna - přímý rychlík - a naprostá neznámost tohoto kraje mezi turistickým lidem. I proto jsme se do těchto končin vypravili, trochu si užít víkendového klidu.

Za Špičákem

Většina holek, žen, děvčat, prostě tvorů opačného pohlaví, se vyznačuje hluboce geneticky zakořeněným znakem, kterým je láska ke sběru téměř čehokoli, zejména pak lesních plodů. To je vlastnost poměrně vítaná, vzhledem k chutnosti připravovaných smaženic, buchet a jiných pokrmů. Ovšem turistice to neprospívá, protože se nikam nedojde. Okolnosti dávaly tušit, že pomínky ke sběru budou víc než příznivé, doba na borůvky by byla a odlehlý hřeben zase zaručoval, že davy sběračů se této oblasti vyhnou. Připravil jsem se tedy na nejhorší a vyrazili jsme.

Cesta na Smrk byla vysbíraná, tedy v pohodě. Ovšem dále již nastaly problémy. Keře okolo cesty se modraly a prohýbaly tíhou borůvek. Alča okamžitě ztratila sebekontrolu a zmizela. Když jsem se ji pokoušel odtrhnout, dostalo se mi desetiminutové přednášky na téma "Užitečnost borůvek pro trávicí systém". Moc už si z toho nepamatuju, jedna z výhod byla například tuhá stolice. Z toho bylo jasné, že závislost je poměrně silná. Další cesta probíhala v podobném duchu. Přes všechny překážky se nám podařilo splnit denní plán a utábořit se za Hraničkami v lese.

Ztrouchnivělé dřevo - velmi rustikální Typická pozice, Ala na borůvkách Ale byly krásné, modroučké

Se sběračskou vášní jsem se nakonec smířil a na oplátku propadl vášni fotografické, takže času během jezení borůvek jsem využíval k instalaci stativu a komponování zajímavých záběrů.

V okolí Špičáku Kostelík u Nových Vilémovic Čmelák a pavouk

Další cesta byla spíše sestupová, dolů Račím údolím do Javorníku, odkud jsme chtěli autobusem do Jeseníku a domů. V Javorníku jsem potom neodolal chuti na nějaké jídlo a prosadil jsem hospůdku. Tehdy jsem ochutnal nejhorší pivo svého života. Zvětralé, snad i zředěné, bez chuti, prostě fujtajbl. Další pobyt v oné hospůdce jsme neriskovali a rychle se přesunuli jinam. Tam jsem si trochu spravil chuť Budvarem. Potom už jsme před sebou měli jen problém zvolit (a najít) jednu z pěti autobusových zastávek v Javorníku a vyrazit domů.

S tou tuhou stolicí měla Alča pravdu ...

 

Navigace

Předchozí - Další
Časová osa Přehled všech článků Větší akce

Fotka dne

Související články

Nýznerovské vodopády Přechod do Branné

Nejnovější články

I want to be a part of it New York, New York! U Balatonu Lysá hora v dešti Road trip směr Balaton Jesenická šedesátka

Hledat


Jak hledat Klíčová slova Klíčová slova obrázků Převodník jednotek

Co to tady je

O těchto stránkách Něco vás zaujalo, chcete mi něco napsat? Pošlete mi mail

RSS

RSS článků RSS fotek dne

 

 

(c) 2004-2019 Roman Hubáček