Jak se dřív fotilo

17.8.2004

Když jsem jednou otravoval svého taťuldu s nějakýma fotkama, pohrabal se ve skříni a daroval mi podivnou bednu a návod k použití.

Podivná bedna nesla hrdý název "Flexaret". Z přiloženého návodu jsem se dozvěděl, že vlastním plně automatický zrcadlový fotografický přístroj, který dokáže fotit na svitkový film B2 formátu 6x6cm. Fajn, další úvahy jsem odložil na dobu, kdy se prokáže, že něco takového ještě někdo vyrábí a je potom schopen vyvolat.

Tak tohle je ono zařízení v celé kráse

Jak se posléze ukázalo, svitkových filmů je na trhu celá řada, zakoupil jsem tedy jeden černobílý Fomapan a postupoval podle návodu. Ten byl sice značně komplikovaný, avšak naštěstí doplněný přehlednými obrázky, takže již po půlhodině složité manipulace jsem měl aparát zavřený a ve mě hlodaly pochybnosti, jestli je to správně.

Takto vybaven jsem si přístroj vzal s sebou na lezení na Stránské skále. Použití nebylo moc složitý, navíc jsem měl v malíčku prostudovaný návod, takže snímky jen pršely. Všech dvanáct snímků jsem vyplácal, abych mohl přistoupit k další fázi.

Vyvolání. V obchodě mi řekli, že se to musí někam poslat, že se mám stavit za týden. Potom nějaký skenování, jinej obchod, chtěli skoro 60 korun za snímek, tak jsem podle oka vybral tři snímky a opět za týden hotovo. Dva snímky za moc nestály, třetí se docela povedl, tak jsem ho sem hodil. Výsledek má rozlišení 3000x3000 bodů (tedy 9 megapixelů), takže ještě zbývá poslední krok, zkusit udělat velkou fotku. Uvidíme.