Dojmy z Dolní Moravy

19.12.2015 - 22.12.2015

Alice píše: Ještě jsme tu nikdy nebyli. Příjezd. Pódium, diváků nemnoho. Skupina z Českých Budějovic se snaží napodobit U2. Hluk, zejména jsou slyšet bicí. Moderátor nám sděluje, že to, že není sníh, nevadí, resort má pro nás spoustu zábavy. Třeba skupinu z Českých Budějovic. Jdu vyzvednout klíč od pokoje. Klíč v našem penzionu není, musíme do hotelu nahoru. V hotelu je fronta. Recepční se diví, proč nám nedali klíče dole. Dává mi 4 karty za zálohu. Dvě karty nefungují, je nám to ale jedno. Ubytování se nám líbí, až na tu zábavu. Přímo pod oknem řve U(Budějovice)2. Pod pódiem 5 diváků. V sedm zpěvák ochraptěl, kolotoče odjely.

Děláme si pelíšek pod kuchyňskou linkou a s Danem a Honzíkem koukám na finále Star dance. Všichni to prožíváme. Dan dokonce postavil z Lega osvětlený parket, kamery a porotu, a chce se stát Chlopčíkem, nebo aspoň Markem Ebenem. Je to nesmírně napínavé, ve finále je Jitka Schneiderová, Marie Doležalová a Lukáš Pavlásek. Úplně poprvé posílám někam SMSku. Zbytečně, Jituš nevyhrála.

Ráno je všude klid, zábava rozpuštěna, jen pódium zůstalo. Snídaně dobrá. Sluníčko, azuro, vyrážíme na Slamněný vrch. První část cesty je červená sjezdovka. Honza odmítá jít, nesu ho na zádech. Honza mě popohání, brblám. Roman na mě z horní cesty křičí Spartaaan. Kdepak, zlatej Spartan, tohle je horší. Dan chce jít dál sjezdovkou. Odmítám, pokračujem na okolo. Odmítám dál Honzíka nést, takže nám Roman s Danem utečou daleko dopředu. Poslední dva kilometry vedou po hřebenu přes skalky. Kluci jsou nadšení, ťapou sami a hrají si na tučňáky z Madagaskaru. Jsem Vojín a musím jít poslední. Protestuju, chci být Skipper. Neprošlo to, jsem prý nejroztomilejší a musím jít poslední. OK.

Nahoře je nová rozhledna a stará chata. Chata je báječná, rozhledna (z mého pohledu) příšerná. Dětem bych ji dopřála (i za to vstupné hraničící se zlodějinou), ale ani kluci na ni nechtějí. Jdem do chaty na oběd. Mají buchtičky s krémem. Nejlepší vrcholovka. Koulovačka před chatou. Dolů rychle sbíháme po zábava-cyklostezce.

Černá sjezdovka na Dolní Moravě, nahoře Stezka v oblacích

Červenou sjezdovku k chatě sjíždíme na igelitkách. Roman s Danem se toho nebojí a jedou i nejprudší úseky. Já se bojím, ale chci udělat Honzovi radost, takže dáme taky dost pěkných sjezdů. Já sedím na igelitce, Honza na mně. Spartaaan. Mám úplně obouchaný zadek. Padla tma, měsíc svítí nízko. Hoši jsou plní energie a chtěli by sjezdovku vylézt ještě jednou. Já a Roman jsme vyfluslí. Místo další pytlovačky kupujem klukům zmrzlinu. Dost nechutnou, asi ji taky vyrábí sněžným dělem.

Pondělí ráno. Všude hustá mlha. Jedeme do Branné na lyže. Sníh je sice umělý, ale kupodivu je ho dost po celé sjezdovce a je docela dobrý. Dan jezdí jak drak a moc ho to baví. Honzík jezdí ... roztomile a moc ho to baví. Padá každé 2 metry, ale vstává s úsměvem. Říká, že padání nevadí a že je lyžař. Pravidelně brzdí o hlínu v poli. Hledáme, kde bychom se najedli. Kolštejn je zavřený. Po cestě zastavujeme u restaurace plné paroží. Moc toho k jídlu nemají, ale nakonec tři porce vyrobí. V rádiu hrají Michala Jacksona Billie Jean. Dan pozná písničku ze Star dance a je nadšen. Večer trávíme v herničce. Přijde tam i fajn paní animátorka a s klukama hraje Twister, takže s Romanem zůstáváme usazeni v obýváko- restauraci, chodíme si pro pivo a těšíme se na Vánoce.

Úterý. Balíme a vracíme karty, paní provozní v tom chce mít pořádek. Vyrážíme. U potoka otáčíme, Roman zapomněl v lyžárně pohorky. Budí podezření u paní provozní, ale je vpuštěn, přestože jsou karty odevzdány. Jdeme na bunkry. Mám baterku, tak lezem dovnitř. Roman s Danem hloubš. Roman má hlad, jedem k zájezdnímu hostinci do Bludovečku. Je to tam úžasné, chci být kupec v 18.století a přijet sem s povozem. Trochu nestíháme domluvené setkání v Olomouci na Mraveništi, ale kamarádi jsou hodní a čekají na nás. Príma setkání, príma výlet. Ale ani po dvou měsících ještě nějak nemám názor na resort Dolní Morava. Něco je fajn, něco ne. Asi nejsme správná cílová skupina.