Schneeberg 28.5.2005 - 29.5.2005

Vojta naplánoval velkou víkendovou akci - strávit víkend v Alpách lezením a chozením. My s Alicí jsme to vzali jako vhodnou příležitost k rozchození.

Plán byl jednoduchý, v pátek přesun auty do kempu mezi Schneebergem a Raxalpem. Ráno potom vystoupit na nejvyšší horu Schneebergu. V neděli nějaké feráty v úbočí Raxalpu a návrat. Účastní se dvě auta, devět osob a dva psi.

Kemp v Kaiserbrunnu byl zadarmo, tedy naprosto nacpaný auty a stany. Ráno tam bylo docela rušno, takže jsme neměli problémy s probouzením a vyráželi poměrně brzy, asi kolem osmé. Čeká nás asi 1,5km převýšení, nejvyšší kopec má kousek přes 2000 metrů.

Asi v polovině kopce se stala Mirdovi nehoda. Během stoupání lesní pěšinou ztratil vědomí a při pádu se trochu potloukl, vyrazil si dech a zůstal v bezvědomí. Naštěstí jsme šli hned za ním, takže se nám ho podařilo rozdýchat a zavolat záchranku. Za několik minut přiletěl vrtulník, mezitím probravšího Mirdu naložil a bylo nás o jednoho méně.

V blízké horské chatě jsme se potom uklidnili a následně rozhodli v postupu pokračovat, přičemž náčelník Vojta přísně zakázal jakékoli další úrazy. Takto instruováni jsme vystoupali nahoru. Cestou jsme potkali stařešinu výpravy s jeho psem, vracel se právě z vrcholu. Jako většina starších lidí vyráží časně a dociluje tak výkonů, které my mladší nemůžeme překonat.

Sestup bývá většinou snazší, není tomu však vždycky. V údolí, kterým jsme šli v zimě spadlo několik lavin, které louky v údolí zahrnuly hromadami ledu, kamení a stromů, ve kterých jsme ztratili cestu. Tu se nám potom už nepodařilo najít, takže bylo rozhodnuto sestupovat údolím podél potoka, který vedl až k našemu tábořišti. Bohužel další laviny údolí také vyzdobily, takže nám cesta dolů zabrala skoro tři hodiny různého přelézání a prodění. Do tábora jsme dorazili utahaní jako psi.

V neděli se naše skupina rozdělila na unavené hodně, středně a trochu. Unavení hodně - Ruda s Evičkou - volili procházky kolem řeky v údolí. Unavení středně - já s Alčou - jsme vyrazili společně s unavenými trochu (Vojta, Klára, Ivoš a pes Arta) směrem do Raxalpu. Po pár stech výškových metrů jsme se odpojili a pár hodin strávili lenošením ve stráni s nádherným výhledem do údolí pod Schneebergem.

Teplota se pohybovala kolem třiceti stupňů, což nás odpoledne motivovalo ke skoku do ledových vod řeky Schwartzy. Stejně rychlý byl potom skok ven, ale žážitek stál opravdu za to. Při cestě zpátky jsme ve Wiener Neustadtu vyzvedli Mirdu z nemocnice, takže jsme se naštěstí vraceli v plném počtu.

Informace o cestě

Ubytování: kemp v Kaiserbrunnu (na mapě M20)
Sobotní trasa: Kaiserbrunn (521m) - po silnici - Weichtal H. (563m) - po červené - Kienthaler Hütte (1380m) - po červené na vrchol - Hochschneeberg (2076m) - Fischer Hütte (2061m) - po zelené - Damböck Hütte (1810m) - Bergstation Hochschneeberg - Krumbachsattel (1333m) - údolím Krummbach - Kaiserbrunn (521m)
Mapa: Freytag&Berndt WK012 okolí Hohe Wand (1:50000)