Hochkar 15.1.2005

Lyžování v Rakousku je dobrý, střediska jsou připravený na návaly lidí a tak není divu, že celé davy každý víkend směřují tímto směrem.

I my jsme tento víkend zamířili tímto směrem, otevřít lyžařskou sezónu. Ranní vstávání je sice jenom pro otrlé, ale dá se to párkrát vydržet. Takže jsem v pátek odhodlaně nastavil několik budíků na druhou hodinu ranní a šel spát. Jakmile to všechno zazvonilo, povzbudil jsem se velmi ranním čajem a šel se dospat do autobusu.

Drobný problém působila paní průvodkyně, která nás nejdříve děsila vyplňováním atestatio medici, aby nám potom vysvětlila, že to je zpráva o úrazu a vyplňuje ji lékař. Tak jsme se zase uklidnili a vyrazili na svah. Zima byla jako v psírně, neočekávaně bylo dokonce dost pod nulou, ale brzy jsme se zahřáli divokou jízdou. Sníh byl jedna báseň, lidí málo, pohoda.

Jezdili jsme divoce, celkem bez zastávek, takže se na nás začala brzy projevovat únava. Takže jsem začal zařazovat tzv. vyhlídkové jízdy. Ty probíhaly podobně jako jízdy normální, až na to, že jsme každých 100 metrů zastavovali a fotili. Díky tomu tady mohou být nějaké fotky a my jsme se neujezdili k smrti.

K odpolednímu se dokonce začalo trochu vyjasňovat, takže vyhlídkové jízdy získaly nový rozměr a nový optimismus. Poté, co Alča dokonce spadla při nástupu ze sedačkové lanovky jsme začali jezdit modré sjezdovky (mnemotechnická pomůcka pro zapamatování obtížnosti: modrá = mlíko, červená = krev, černá = rakev). Ty mají občas určité nectnosti, například vedou do kopce a podobně. Jinak to našemu stavu celkem odpovídalo.

V autobusu jsme se setkali všichni, atestatio medici naštěstí nikdo nepotřeboval. Dokonce cestou zpět ani nikdo nepustil žádný pitomý film, jak bývá zvykem. Takže jsme se mohli spokojeně dospat. Dobře strávený den.