Běžky na Vysočině 29.1.2005 - 30.1.2005

Další oblíbenou kratochvílí sportovněji založených Brňáků je běžkování na Vysočině, v okolí Nového Města na Moravě. Průběh celé akce je poměrně charakteristický.

Ráno se do vlaku ČD nacpe neuvěřitelné množství lidí. Vedení českých drah si asi bystře povšimlo schopnosti lidí zabrat velmi malou plochu a pružně zareagovalo snížením počtu vagónů. Takže jsme sobotní cestu strávili společně s asi dalšími dvaceti lidmi v nástupním prostoru vagónu, samozřejmě všichni jsme měli batohy a lyže. Průvodčí se ani neodvážil vlakem procházet, takže cesta příjemně ubíhala.

Na Novém městě se nacházejí dvě základní stopy, obě končí na Třech studních. Mají dvouproudové uspořádání, které ale kupodivu nedostačuje množství lidí. Při spatření zástupu běžkařů, který se při zachování pravidelného rozestupu kolem dvou metrů řítí obousměrně ke svému cíli, jsme se okamžitě rozhodli stopu opustit. Aby nás snad nikdo nenásledoval, bystře jsme přebrodili s nasazením života potok a vyrazili do polí. Také jsme nějakým nedopatřením zapomněli doma mapu, což se ovšem brzy ukázalo jako výhoda. Nespoutáni turistickými značkami jsme brázdili širá pole a zapomněli nejen na mapu, ale i na celý svět.

Kousek od Tří studní jsme rozvinuli rozpravu na téma, co to vlastně děláme a co dělají ostatní. Závěrem diskuse bylo, že rychlostní jízda ve stopě se nazývá běžkování, zatímco to naše spíše turistika na běžkách. Někteří odvážnější (já to nebyl) dokonce tvrdili, že možná, z širšího pohledu na danou problematiku a s připuštěním určitého zjednodušení, by bylo možné hovořit o skialpu.

Při postupu přes pláně bez mapy jsme používali jednoduchou metodu. Stačilo si vyhlédnout kopec, vylézt na něj, vyhlédnout další kopec, vylézt na něj, vyhlédnout další kopec ... Touto pokrokovou metodou se nám podařilo zvítězit nad davy lidí, které jsme takto viděli jenom postupovat v zástupu po úbočích ostatních kopců.