Podzimní Budapešť

27.9.2013 - 28.9.2013

Alice píše: Před dvěma roky jsme se se sestrou vydaly na vánoční trhy do Budapešti. Vytáhla jsem ji tam na lázně a hlavně na ne-za-po-me-nu-tel-ný výhled přes řeku. A protože se výhled nekonal (viz článek zde), tak jsme letos podnikly další pokus.

Již první autobusová zastávka v Bratislavě mi zvedla moji cestovatelskou náladu. Nakoupily jsme spoustu časopisů a navštívila jsem místní WC, kde všude (dveře, sušák, držák na papír) visely cedulky, co se zde může, ale hlavně nesmí. Asi je to nějaký slovenský folklór dopisovat si se zákazníky, protože jsem to neviděla poprvé, na privátě v Tatrách jsme měli něco podobného, ale každopádně mě to pobavilo a rozdmýchalo vzpomínky.

Ubytovaly jsme se jako minule v hotelu Benczúr, který je blízko lázním a zoologické zahradě, která mě nadchla. Ani ne tak zvířaty, jako spíš architekturou pavilonů a expozicemi. Tato zoologická patří k nejstarším na světě a pavilony jsou z 19.století, secese na každém kroku. Ale zároveň vnitřní expozice jsou modernizované, zvířata mají celkem pěkné bazény a ještě nikde jsem neviděla pavilony pro noční živočichy, infračerveně ozářeny. Mezi netopýry se dalo jít i dovnitř s oni se vesele prolítávali nad námi. Dvě hodiny nakonec byly docela málo.

Osudové setkání na Náměstí Hrdinů (Osud je ten vlevo)

Pak jsme šly opět do Széchenyiho lázní a tentokrát prozkoumaly i vnitřní areál. Trošku mě zarazila cena vstupného, od posledně dost vysoká, ale zato časově neomezená, takže se vyplatí jít třeba na půl dne. My jsme byly za 2 hodiny rozpuštěné dost a tak jsme zamířily rovnou na hotel.

Další dva dny jsme procházely město, převážně pěšky:

Vyhlídka baziliky sv. Šťěpána (Szent István tér 1) - doporučujeme, pokud dole nestojí nekonečná fronta zájezdů, dostat se k pokladně není největší výhra, protože v mezipatře se nachází výtah pro 3 osoby a to je teprve to úzké místo výstupu.

Vintage obchod Sputnik (Dohány utca 20) - doporučujeme jako vzpomínku na spartakiádní časy, ano i spartakiádní cvičební úbory tu měli. Jen vše hezké a nositelné bylo cenově za mým osobním limitem.

Design market (Erzsébet tér) - tak zde mám smíšené pocity, je to stánkový trh s ručními výrobky. Něco se mi líbilo, něco ne. Stánky s jídlem byly fajn a taky se tam dalo venku posedět (záleží na počasí). Na malém pódiu probíhalo karaoke a přestože ne všechno by se dalo nazvat kulturní zážitek (spíš jenom zážitek), tak to bylo docela milé, protože lidi okolo těm na jevišti dost fandili.

Rybárna Halkakas (Veres Pálné utca 33) - restauraci doporučovali na internetu, je poměrně bokem od centra, tak jsme se tam vlekly z posledních sil a doufaly, že bude volné místo. Chytly jsme poslední stůl, což byl malý zázrak, protože před restaurací byla neustále fronta místních, a oběd pak předčil naše očekávání. Fish and chips a rybí kebab byly výborné.

Margaretin ostrov - tak zde rozhodně doporučujeme půjčit šlapadlo! Sice bude hned jasné, že jste turisti, ale byla to zábava a za 30 minut jsme objely celý ostrov. Pak jsem se ještě vyfotila na stejném platanu jako před 8-mi lety a rychle jsme běžely k parlamentu, kam jsme měly lístky na prohlídku.

Šílená sestra (jako v četnících s Fuňasem)

Parlament (Kossuth Lajos tér) - sice se náměstí opravovalo a vypadalo to, že prohlídky jsou zrušeny, ale pak jsme našly, že lístky se kupují v muzeu naproti. Chce to lístky koupit dopředu, nejbližší anglická prohlídka byla až za 2 hodiny. V průvodci psali, že návštěvníci ze zemí EU mají vstup zdarma, tak to už neplatí, ale je to za polovic. U pokladen je i úschovna zavazadel, protože do parlamentu se nesmí nosit takové ty ostré a nebezpečné věci. Prohlídka stála rozhodně za to, budova je nachystaná na dvě komory, ale momentálně mají v Maďarsku jen horní sněmovnu, takže druhá část budovy je otevřena prohlídkám. V sále pod kopulí jsou vystaveny korunovační klenoty.