[bobroviny.cz] (c) 2004-2019 Roman Hubáček
switch to limited english version
 

Broumovské stěny

27.7.2006 - 30.7.2006

Alči se pomalu blíží skutečný nástup do práce, takže využíváme posledního volna bez dovolené. Nápad je opět staršího data, nějak nám tahle akce nevyšla do minulého roku. O co šlo? Kousek nad Náchodem, ve výběžku naší republiky, leží dvě místa, kde jsem před mnoha lety byl na táboře.

Hledání ztraceného mládí

Na jednom z nich jsem byl naposledy v době, kdy mi bylo šest roků. Cílem bylo tato místa najít a užít si vzpomínek na ztracené mládí. Tak to aspoň Alča nevychovaně nazvala.

Vážka

Další výhoda těchto míst je v neobvykle husté koncentraci skalních měst. Přes tuto páčku se mi ji taky podařilo přesvědčit, rychle se nadchla pro lezení na pískovci - bude to naše premiéra. Brzy zakoupila lezeckého průvodce po Broumovských stěnách a takto vybaveni vyrážíme. Bude to moje zatím nejdelší cesta autem.

Jízda proběhla vcelku hladce, dokonce i rozkopaný Rychnov jsme prokličkovali bravurně. Horší to bylo dál. Hledat nějaké místo podle vzpomínek šestiletého dítěte je dokonalý zážitek. Naštěstí už jako malé pachole jsem nejspíš byl geniální - po chvíli náhodného tápání jsem poznal jeden rybníček a hladce nás navedl přímo na tábořiště. Podle zanechaných stop se tu nedávno tábořilo ...

Černé jezírko Klasická letní dovolená, povalování u vody Dešťová fotka

Okolí bylo ale přesně, jak jsem si pamatoval, písečné pláže, hluboké lesy, spousta rybníčků. Asi půl kilometru od tábora jsem našel bývalé koupaliště. Říkalo se mu "Riviéra", proto mě docela překvapilo, že oficiální název je rybník Bahňák. Koupalo se v něm ale stejně krásně.

Lezení v Broumovských stěnách

Druhé tábořiště jsme našli úplně hladce. Poutní kostel na Hvězdě se ukázal jako dokonalý orientační bod. Nechutné vedro přečkáváme povalováním ve stínu u Hlavňovského rybníka. Navečer, když se už trochu ochladilo, vyrážíme prozkoumat Kovářovu rokli, prý jednu z nejhezčích v Broumovských stěnách. Cestou nahoru jsme si trochu osahávali skálu a brzy zjistili, že to nebude vůbec lehké.

Kovářova rokle

Taky značení v průvodci bylo značně podezřelé. V úvodu se sice zmiňovali, že ve Stěnách je tradičně velmi tvrdé hodnocení, ale to, co tu označují čtyřkou většinou vypadá jako špatný vtip. Ala si zachovává značný optimismus, že to nějak půjde. Taky má víc natrénovanáno, pravda.

Ostrý pokus o lezení jsme podnikli až další den. Přestože najít správnou skálu podle průvodce je téměř nemožné, díky občasným nápisům na skalách se nám podařilo se zorientovat. První pokusy jsme začali podnikat na skále zvané Bumbrlíček.

Kovářova rokle Kaple panny Marie Sněžné na Hvězdě Vyhlídka skalní divadlo

Jen pro upřesnění - na pískovci se jistí mizerně, téměř vůbec. Výborně zajištěná skála vypadá následovně: asi 30 metrů vysoká kolmá stěna, naprosto hladká, jenom uprostřed spára značená jako pětka. První jištění je kruh v patnácti metrech, druhý je nahoře. Takže první půlka bez jištění, potom kousek jištěný a zbytek až na vrchol zase nejištěný, protože by jeden při pádu dal "podlahu".

Bumbrlíček ale není tak zlý. Docela snadno se dá oblézt po lehčích cestách a zezadu na vrchol vede dvojka. Ta sice není pro jedince, kteří trpí závratí, ale vylézt se dá docela snadno. Z preventivních důvodů jsem stejnou cestou vyhnal i Alu, aby ji trochu přešel optimismus. Vylezla sice značně zpocená, ale její odhodlání k lezení to příliš nezmírnilo.

Sedím vysoko, vidím daleko - Bobr na Bumbrlíčkovi Divná poloha

Takže byla vybrána jedna z lehčích věžiček, zajistili jsme ji smyčkami kolem kamenů a začali se o něco pokoušet. Pískovec je ale dost divná skála. Všechno je kulaté, chyty celkem žádné, takže lezení většinou na tření a na spáry. Něco jsme nakonec vylezli, ale k chlubení to moc není. Vlastně asi nejlíp to šlo komínářským způsobem v různých průrvách.

Pokus o spáru (neúspěšný, ale snaha byla) Pěkný výhled Prolízačky

Po poledni už toho máme celkem dost, utahaní jako psi, zpocení a s odřenýma rukama. Balíme nádobíčko a vracíme se. Právě včas, za chvilku se přihnala pořádná letní bouřka. Po pár hodinách stále nevypadá, že by chtěla přestat. Takže místo do stanu v kempu jsme zalezli do příjemné hospůdky s komfortem ubytování a teplé sprchy.

Letecké povyražení

Poslední den jsem si dopřál ještě jednu parádičku. Při přípravě tohoto výletu jsme pilně brousili webem, abysme náhodou neminuli něco zajímavého. Alča narazila na vyhlídkové lety přes skalní města. Cena přijatelná, takže jsem se od našeho příjezdu těšil, že se proletím letadlem. Černé obavy, že nakonec bude mizerné počasí, se nevyplnily, takže jsem v neděli usedl do letadélka, kterému Ala při prvním pohledu začala říkat "bzučka". I s dvěma lidmi na palubě bylo lehčí než 450 kilo, kategorie Ultralight.

Bzučka

Pětadvacet minut ve vzduchu bylo tak akorát. Turbulence byla dost silná, takže to letadélkem docela házelo, výhled byl ale parádní. Během letu jsem navíc pilota vyzpovídal ohledně řízení a budíků, dost zajímavá věc, tohle letadlo. Letěli jsme přes Broumovské stěny, Ostaš, Teplické i Adšpašské skály. Krajina je navíc krásně kopcovatá se spoustou městeček, fakt krása.

Teplické skály z letadla Adršpach z letadla Broumovský klášter z ptačí perspektivy Kokpit

Cestou zpátky jsme ještě prolezli pěkně opravenou Litomyšl, vymrzli na výstavě soch Olbrama Zoubka a vyhřáli se na náměstí. Za čtyři dny toho bylo dost a dost.

Hlavní náměstí v Litomyšli Zámek Litomyšl Sluneční hodiny a detail fasády

Podrobnosti

Mapa: KČT 26 - Broumovsko (1:50 000)

Vyhlídkové lety z Broumova
Turistika v Broumovských stěnách

 

Navigace

Předchozí - Další
Časová osa Přehled všech článků Větší akce

Fotka dne

Související články

Machov Letecký den Letecký den v Křižanově

Nejnovější články

Výlet do středověku Baranec a Ostrý Roháč Jít a hledat Escalante I want to be a part of it New York, New York! U Balatonu

Hledat


Jak hledat Klíčová slova Klíčová slova obrázků Převodník jednotek

Co to tady je

O těchto stránkách Něco vás zaujalo, chcete mi něco napsat? Pošlete mi mail

RSS

RSS článků RSS fotek dne

 

 

(c) 2004-2019 Roman Hubáček