Bobr cyklistou 26.8.2005

Občas si udělám malý cyklistický výlet. Celkem na to není moc času, tento rok jsem vyrazil prvně. Kamarád dokončuje svoji haciendu kousek od Brněnské přehrady, tak jsme se domluvili na malé inspekci.

Mé kolo - věrný oř - už pamatuje lepší časy, stále však podává skvělé výkony. Jeho základ tvoří letitý favorit, kola a sedlo mám skoro nové, koupil jsem je před čtyřmi lety. V té době jsem na kole jezdil skoro každý den. Poslední roky ale pořád někde lítám, takže na kolo se dostanu tak dvakrát do roka.

Kamarád mi poslal přesné informace o poloze jeho domu, satelitní snímky, souřadnice do Google maps a podrobný popis. To vše ovšem elektronicky. Takže jsem vše poctivě prostudoval, dobře si zapamatoval a naplánoval cestu. Něco jako - do Medlánek trefím, potom kolem letiště, nějak se dostat skrz les, za ním je silnice, po ní až do Rozdrojovic.

Večer jsem kolo dobře promazal a za občasného skřípotu vyrazil směr Medlánky. Cesta probíhala přesně podle plánu, jediný zádrhel nastal u onoho "skrz les". K tomu bych měl dodat, že většina mých navigačních problémů plyne zejména z mé neochoty se vracet. Takže jsem asi někde špatně odbočil a cesta se postupně vytratila. Nevadí, to se vždycky nějak trefí, a pokračoval jsem po poli. To mě ale brzy přestalo bavit.

Sestoupil jsem z kola a namířil to přímo do lesa - a narazil na plot. Naštěstí jsem brzy našel vhodnou díru a kousek za ní cestu. Sláva. Zavzpomínal jsem na elektronické mapy, zvolil směr a vyrazil po cestě. Když jsem minul několik domečků a traktůrek, ještě mi nebylo nic divné. Ovšem potom přišly výběhy se zubry a lamami. To už mi došlo, že jsem se dostal do zoo.

Obrátil jsem tedy svého oře. Po několika minutách jízdy opačným směrem cesta sice končila, zato jsem našel druhou díru v plotě, kterou jsem se dostal na správnou cestu. Pak už cesta probíhala bez větších nesnází, nepočítaje tedy poměrně detailní průzkum Rozdrojovic při hledání kamarádova domku. Asi jsem si ty satelitní snímky nějak v hlavě přetočil.

Z večerní vyjížďky žádné obrázky nemám, vyhrabal jsem ale fotky z obdobného výletu k Trenckově rokli, který jsem podnikl minulý rok na jaře:

Trenckova rokle

Kdesi na internetu jsem četl článek o tomhle místě, autor ho vychválil do nebe, tak jsem dostal chuť se tam podívat. O kole v tom článku sice nepadlo ani slovo, ale já jsem přesvědčen, že kudy projdu, tudy i projedu. Navigační problémy jsem sice neměl (papírová mapa je výhoda), ale cesta z Horních Louček, proti proudu říčky Loučky, měla do cyklostezky daleko. Většinou to byla neudržovaná pěšinka ve skalách.

Překážky jsem ale zdárně překonal a dorazil do Trenckovy rokle. Byla vybavena podobiznou hrdinského rytíře barona de Trencka, táborákem a vodopádem asi dvoumetrové výšky. Co je malé, to je hezké, že. Další dvě hodiny jsem strávil s kolem na zádech, když jsem se drápal z údolí Loučky přímo nahoru do vesnice Víckov. Zbývající 50km do Brna už byly spíš odpočinkové.