Kozel a výlet na Cimburk

7.5.2006

Mezi soudícím se Slováckem a úrodnou, poklidnou Hanou leží zajímavé pohoříčko jménem Chřiby. Při výpravě do této oblasti jsme se rozhodli vybrat dvě třešničky na dortu - lezeckou skálu Kozel a zříceninu hradu Cimburk.

Nedostatek zásadnějších akcí, způsobený zejména blížícími se Alčinými státnicemi, nahrazujeme krátkými, avšak údernými akcemi. Jen mírně chrchlající škodovka se řítí ke Slavkovu a Bučovicím. Potom již definitivně opouští to, co bychom snad mohli nazvat rychlostní komunikací, a spletí silniček se vyštrachá na vrcholový hřeben Chřibů.

Z parkoviště U Křížku je to jen pár minut ke Kozlovi, kde chceme zahájit lezeckou sezónu. Naše činnost Ala poměrně stručně vyjádřila slovy: "Malý lano a velkej strach". Abyste rozumněli, Kozel je samostatně stojící skála, takže první výstup je vždy poměrně málo zajištěn. Navíc jsme zjistili, že naše lano, dlouhé 45 metrů, je na Kozla krátké.

To nám nebránilo ho ještě před lezením dokonale zasukovat, rozplétali jsme ho za stálého nadávání skoro dvacet minut. Nakonec jsem, zajištěn lanem obhozeným kolem skalního bloku, dosáhl vhodného borháku, na kterém jsme potom strávili většinu našeho lezení. Kromě toho jsme si mohli zabouldrovat opravdu pěkné nástupy, kterých je na Kozlovi požehnaně.

Kazatelna a Cimburk

Celou neděli ale pěkně foukalo, takže záhy po obědě nám začalo být kosa, navíc Ala si při lezení spáry dodřela ruku. Nahodili jsme batohy na záda, trochu se porozhlédnout kolem. Dále po hlavním hřebenu je pěkná vyhlídka, jménem Kazatelna. Odtam je vidět i další cíl našeho putování, hrad Cimburk.

Společná fotka na kopečku pod Kazatelnou

Když jsem tam byl naposledy (už to pár let bude), hrad byl úplně opuštěný. Dnes už doba pokročila, všude spousty lidí, stánek s pivem, vstupné a informační papír do ruky. Hrádek je docela velký, z 13. století toho zůstalo celkem dost. I dvě věže stojí, trocha sklepů a zbytky obytného bloku. O hradbách ani nemluvě, těch je všude kolem taky dostatek.

Kromě hromady kamení je jednou z atrakcí klec pro odsouzence, kteří byli za trest usušeni na slunci. Holt středověké způsoby.

Podrobnosti

Jak se tam dostat: Jeli jsme autem do Koryčan (z Brna směrem na Bučovice a dále na Uherské Hradiště, odbočka v Nesovicích). Odtam silnice na Vřesovice, která vede přes Chřiby. Asi v polovině cesty je parkoviště U Křížku.

Chřiby: Většinou zalesněná, členitá vrchovina uprostřed Moravy. Podloží tvoří pískovec, jílovec a slepence magurského flyše, vegetační kryt je listnatý, hlavně bukový. Kamenitý základ občas vystupuje a tvoří pěkné útvary jako Kozla nebo Kazatelnu.

Kozel: Pískovcový skalnatý blok na hlavním hřebenu Chřibů. Je vysoký asi 25 metrů. Následující obrázky a popisek jsem omaloval podle kovové tabulky dole, jejím autorem je horolezecký oddíl T.J. Jiskra, Staré Město.

Severovýchodní stěna
Jihovýchodní stěna

1 Perníková (V) 7 Kouřová cesta (VI) 13 Diretissima (VIa)
2 Kapsa (V+) 7a U Buku (V) 14 Mazácká (VIa)
3 Jihovýchodní komín (IV) 8 Fialka (Va) 14a varianta M. (V)
4 Hnízdo (VI) 9 Zlínská cesta (VI-) 14b varianta M. (V)
4a varianta Hnízda (V) 10 Podkova (III+) 15 Jokinův převis (Va)
4b varianta Peteho (VI) 10a varianta Podkovy (III+) 16 Čertův komín (II)
5 Peteho cesta (VI+) 11 Rohová (V-) 17 Prstýnek (V)
6 Brandyho převis (V+) 12 Marjánka (VIa) 18 Vločková (IV)

Cimburk: Zřícenina hradu, který založil kolem roku 1330 Bernard z Cimburka. Hrad chránil důležité obchodní cesty, v roce 1468 byl dobyt uherskými vojsky Matyáše Korvína. Později byl v držení pánů z Víckova (1523-1568) a Horeckých z Horky (1607-1742). Hrad se skládal z paláce a předhradí, každá část byla chráněna okrouhlou věží. Největšího rozkvětu dosáhl kolem roku 1650, tehdy měl řadu obytných prostor, dvojité hradby s řadou zastřešených střílen. Vstupné slouží na záchranu zříceniny, v současné době se na hradě pilně pracuje - 30 korun dospělý, 20 korun student.

Mapa: KČT 89-90 - Slovácko, Chřiby a Jižní Haná (1:50 000)