[bobroviny.cz] (c) 2004-2019 Roman Hubáček
switch to limited english version
 

Velikonoční Jeseníky

26.3.2005 - 28.3.2005

Prodloužený velikonoční víkend jsme strávili s Alčou v Jeseníkách. Jako základnu jsme zvolili chatu na Šeráku. Zase po roce jsem vytáhl ze skříně snowboard, abych se trochu zdokonalil v umění jízdy na tomto zákeřném prkně.

Předpověď počasí za mnoho nestála, sympatická slečna v televizi sdělovala, že na horách bude celý víkend pršet. Naštěstí máme s podobnými prognózami svoje zkušenosti, takže jsme se rozhodně nenechali odradit. Takže na záda batoh, do jedné ruky snowboard, do druhé běžky - a hurá do hor.

Sněhu bylo akorát

Snowboardění na Ramzové

Šerák je vrchol nad Ramzovskou sjezdovkou. Nahoru jsme se dostali pomocí lyžařských vleků, které nám poté dobře sloužily celý den. Na snowboardu jsem do teď stál jenom párkrát. Podle toho to taky ze začátku vypadalo - prakticky jsem vždycky spíš ležel a zvedal se, než jezdil. Nakonec jsem se do toho trochu dostal, takže večer už jsem byl schopen jakž takž bezpečně zkoulet červenou sjezdovku. Docela dobrý, musím se pochválit.

A už se řítím z kopce Klasická poloha snowboardisty To je azuro, paráda

Na běžkách

Neděle nás uvítala krásným ránem, takže jsme neváhali ani chvilku (nepočítaje šlofíček po snídani) a bystře vyrazili na hřebenovku. Trasa se táhla do kopce a z kopce, pořád dokola. Závratné stromečkování se střídalo s podobně závratnými sjezdy do údolí. K odpolednímu se začalo kabonit, takže jsme zpět na chatu doráželi za minimální viditelnosti a pořádně utahaní.

Chata na Šeráku Namrzlé větvičky Bobr na běžkách Vřesová studánka se ponořuje do mlhy Ve svahu

Závěr na úrovni

Sjezdovka na Ramzové je v polovině zlomená. Dolní polovinu obsluhuje dvousedačková lanovka. Horní polovina, která vede až na Šerák, má jednosedačkovou lanovku až nahoru a vlek s kotvou, která vede asi do poloviny. To jsou reálie, kde se odehrávaly následující události.

Plán byl jednoduchý: O třičtvrtě na čtyři nám jede vlak domů. Proto lyžování ukončíme ve dvě hodiny, vyjedeme jednosedačkou nahoru na Šerák, sebereme naše věci a lanovkou opět sjedeme dolů. Vlak bez problémů stihneme.

Realita byla ale o něco pestřejší. Ukázalo se, že jednosedačka jezdí jen občas, přesněji jednou za půl hodiny. Odjezd o třičtvrtě na dvě jsme těsně nestihli a tak jsme se rozhodli pro fyzicky náročnou variantu. Svezli jsme se kotvou do poloviny kopce, načež jsme bystře vyrazili nahoru. Za strašlivého funění byla dosažena chata na Šeráku, bleskově jsme pobrali svoje věci a přiřítili se k lanovce, abychom zjistili, že nám opět těsně ujela. Bylo chvíli po třičtvrtě na tři.

Počkat půl hodiny a nechat si vlak ujet nepřicházelo v úvahu, takže jsme se rozhodli pro samostatný sestup. Alča na lyžích, já na běžkách jsme se začali odhodlaně spouštět po sjezdovce dolů. Když už běžky nestačily na zvětšující sklon, sundal jsem lyže a seběhl zbytek horní části jenom v běžkových botách. Naštěstí mi Alča vzala snowboard a s veškerou bagáží sjela sjezdovku až dolů. Já jsem zatím dojel dvousedačkou. Na nádraží jsme dorazili pět minut před odjezdem vlaku. Takový závěr se často napodaří ...

 

Navigace

Předchozí - Další
Časová osa Přehled všech článků Větší akce

Fotka dne

Související články

Jeseníky Ramzová Ve vyšlápnutých stopách Zimní Keprník Ramzová - jarní lyžování

Nejnovější články

Okolí Kanabu Party time Výlet do středověku Baranec a Ostrý Roháč Jít a hledat Escalante

Hledat


Jak hledat Klíčová slova Klíčová slova obrázků Převodník jednotek

Co to tady je

O těchto stránkách Něco vás zaujalo, chcete mi něco napsat? Pošlete mi mail

RSS

RSS článků RSS fotek dne

 

 

(c) 2004-2019 Roman Hubáček