Nesjedeš dvakrát stejnou řeku 29.8.2020 - 30.8.2020

Alice píše: Loni sucho a vedro, letos vytrvale lilo od půli srpna a týden před plánovaným sjetím Moravy ještě o něco víc. Varovali meterologové, varovali vodohospodáři, Uničov to vyplavilo a povodňový stav byl na spadnutí. Ale půjčovna lodí byla naprosto v klidu a s heslem "alespoň to poteče" nám potvrdila rezervaci.

Vzhledem k dešti jsme ale vyměkli s první nocí v kempu a rozhodli se pro ranní start. Dlouhá léta úspěšně potlačovaný smysl pro kázeň se projevil a vystartovali jsme podle plánu. Roman nás vyložil v Postřemově u nádraží, převezl auto do Lukavice a vlakem dorazil zpět v 9:10. Já jsem mezitím s klukama byla první ve frontě na půjčovnu. A tak se stalo, že o čtvrt na deset jsme byli na vodě úplně první a úplně sami.

No a pak se Hozník rozhodl, že se musí vykoupat. Podotýkám, že bylo asi 15 stupňů a mírně pršelo. Během první hodiny stihl zamokřit svoje troje náhradní oblečení a v kempu Lukavice jsme díky jeho neustálému máčení ztratili nádskok. Honzík dostal moje náhradní oblečení, kluci dostali párek v rohlíku, Roman guláš. Přestalo pršet, davy nás předjely a tak jsme po obědě v pohodě a optimismu vyrazili na druhou etapu Lukavice - Vila Háj. Voda tekla neuvěřitelně rychle, takže jsme 8km ujeli ani ne za hodinu. Kluci byli na kormidle a dost jim to šlo. Před vilou jsme se rozhodli si udělat manželskou posádku a kluci, že těch posledních 400 metrů do kempu ujedou spolu. No tak po 50 metrech se začali hádat, protože Honzík měl pocit, že nejedou ideálně, a Honza začal z lodi vystupovat (na kormidle byl Dan). A vystupoval tak šikovně, že tam opět celý zasvištěl a zamokřil tak i moje náhradní oblečení. Tou dobou již slunko docela peklo, takže jsme rozbili tábor, natáhli šňůru na prádlo (kdo ji tak šikovně sbalil? ano já!) a dali všechny věci sušit.

Roman doběhl pro auto, ve vile jsme si dali hamburgery a pivo, obhlídli jsme koně, Honza se skamarádil s kozou Růženkou a pak Roman dostal nápad, že koupíme víno. Věci na šňůře krásně uschly. No a pak šli kluci spát a my jsme popíjeli a vůbec nedbali předpovědí, že v noci bude bouřka a šli jsme ještě na jednu rundu a pak rovnou padli do stanů ... a pak přišla brutální bouřka.

Ráno ... mokré je úplně všechno ... všechno náhradní oblečení pověšené na šňůře, vesty, v lodi 30cm vody, všechno, co se dotýkalo pláště starýho stanu ... spacák, polštářek, boty. Kniha Jak vycvičit draka dostala zajímavou vlhkou patinu. Ani jsme se nepokoušeli nic sušit a sbalili jsme. Roman převezl auto do Moravičan a doběhl zpátky.

Splutí do cíle pak proběhlo bez komplikací, Honza se vykoupal hned po startu, kluci byli na kormidle a šlo jim to výborně, voda tekla rychlostí Niagáry, za dvě hoďky jsme vraceli lodě a mazali domů. Věci jsme pak sušili ještě týden.