Mnichov aneb prodloužené prázdniny 1.9.2014 - 12.9.2014

Alice píše: Mám ráda služební cesty. Momentálně tedy není prostor, abych se do nich přímo hrnula, ale když byla v práci příležitost odjet na školení do Německa, neváhala jsem. Nic není zadarmo, stálo mě to nejaktivnější sobotu v mém životě.

V 16.00 jsme se vrátili z dovolené, vybalila jsem všechny věci, vyprala 4 pračky, nachystala dětem věci na první den do školky, uvařila oběd, nakoupila domů zásoby jídla na 4 dny, sbalila se a v neděli v poledne odjížděla směr Bavorsko. Zbytek úkolů doma zvládl Roman, který se dobrovolně nabídl, že se o vše postará.

Z Mnichova jsem byla nadšená. Sice tu nejsou žádné turistické trháky, ale město je plné zeleně a parků a připomínalo mi Paříž, jen místo kaváren jsou tu pivní zahrádky. Za dva týdny začínal Octoberfest a tak se ve městě neslo již vše v duchu příprav.

V obchodech mě zaujaly dirndly, měli je všude (i v Kauflandu). Tak jsem se zeptala německých kolegů, jestli je to normální součást oblečení. Řekli mi, že to je jen maškarní kvůli Octoberfestu, a s láskou začali hovořit o Bavorských krojích, které mají doma, které jsou kvalitní, často nejdražší kus oblečení a nosí se jen o svátcích a ne do hospody na pivo.

Hodně se mi líbil Olympia park. Olympiáda se tu konala v roce 1972, ale areál je udržován a přeměněn na relax zónu. Byla jsem si tu zaplavat a bazén byl asi nejlepší, který jsem kdy navštívila. Architektonicky krásný a zároveň funkční.

Koho baví lezení, určitě musí zajít do Boulderweltu - boulderová hala, kde jsou předchystány cesty všech obtížností. Část stěny je i venku spolu s kavárnou a slacklajnama. Strhala jsem si tu mozoly na rukách, jak jsem chtěla za dvě návštěvy vyzkoušet všechny cesty, což jsem stejně nestihla, protože cest je hodně.

Dále můžu doporučit technické muzeum. Dá se tu strávit celý den, nachodila jsem tu asi 10 kilometrů. Expozice jsou moderní a zajímavé a mají tu skutečné unikáty. Nejvíc se mi líbila agronautika, astronautika a historie výpočetní techniky.

A co mě zkamalo? Bleší trhy. Táhla jsem se přes půl města, abych si zakoupila nějaký suvenýr vysoké umělecké hodnoty a nízké ceny, nejlépe něco na sebe, a byla to katastrofa. Krámy, jako když vlezu k nám do dílny. Dále pak jídlo. Asi jsem neměla šťastnou ruku při výběru. V pekárně za sklem vypadalo všechno luxusně, ale co jsem ochutnala, bylo zklamání. Taktéž vyhlášené knedlo vepřo zelo bylo nějaké nedotažené. Preclíky hmm, salát v drahé restauraci hmm, dalo se. Pivo dobrý. Takže! jela bych zase, ale příště beru proviant.